"Zdvojení krajních pozic v klasickém rozestavení 4:4:2 nabízí celou řadu variant řešení kombinace v křídelních prostorech. V seriálu cvičení nabízím inspiraci pro tréninkový proces," říká autor článku na www.trenink.com.
Seriál jeho autor Jiří Formánek pojmenoval Křídelní hra v systému 4:4:2 a cílem je naučit hráče zakládat útoky a využívat pro kombinaci křídelní prostory.
Herní cvičení je určeno pro věkovou kategorii starších žáků a dorostenců, cvičení jsem úspěšně použil i u dospělých. Cvičení patří do hlavní nebo závěrečné části tréninku.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit hráče zákládat postupné útoky v klasickém rozestavení 4:4:2 a využívat pro vedení útoku křídelní prostory. V prvním díle seriálu se zaměřujeme na nácvik uvolnění křídelního prostoru od krajního záložníka a náběhu do tohoto prostoru od krajního obránce. Finální přihrávku do prostoru dává středový záložník.
Organizace herního cvičení:
- herním prostorem jsou 2/3 rací plochy
- herní prostor sahá od brankové čáře až k čáře 20 metrů za polovinu
- na brankové čáře je postavena branka
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře
(b) 10-16 hráčů do pole útočícího týmu
(c) 2 - 6 hráčů do pole bránícího týmu
- útočící tým je v rozestavení 4:4:2 bez brankáře
- bránící tým má brankáře a dva střední obránce
- akci zahajují stopeři útočícího týmu
Popis herního cvičení:
- akci zahajují stopeři přihrávkou mezi sebou
- poté následuje přihrávka na jednoho ze středových záložníků
- střední záložník na jeden, maximálně dva doteky míč vrací na druhého stopera
- střední obránce poté přihrává na krajního obránce na své straně
- krajní obránce míč přijme a vyvádí ho směrem brance soupeře
- přihrává na bližšího středního založníka
- v okamžiku, kdy záložník přijímá míč, tak uvolňuje křídelní prostor záložník
- krajní obránce se rozbíhá do uvolněného prostoru
- střední záložník přihrává na krajního záložníka, který se přesunul do středu
- krajní hráč míč vrací prvním dotykem na středního záložníka
- střední záložník posílá dlouhou přihrávku do křídla na rozběhnutého obránce
- obránce míč přijme a navádi si ho směrem k brance
- útočnici jsou v náběhu do pokutového území na přední a zadní tyč
- překříží se v náběhu
- druhý krajní záložník nabíhá do prostoru před pokutové území
- krajní záložník s míčem si vybírá jednoho z hráčů pro adresnou přihrávku
Varianty:
- akci je možné zahajovat výkopem/výhozem brankáře bránícícho týmu
- útočící tým může mít svého brankáře, který akce zahajuje
Pomůcky:
- 1x branka
- 10x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.