DOWNLOAD Nová sezóna 2010/2011 je pomalu za dveřmi, prvoligové týmy již mají téměř letní přípravné období za sebou a připravují se na první utkání o mistrovské body. Avšak pro celou řadu dalších fotbalových týmů, ať už dospělých, dorosteneckých nebo žákovských, zasloužená dovolená teprve končí a vstup do letního přípravného období (LPO) je teprve čeká.
Portál fotbalových trenérů www.trenink.com přináší jako inspiraci a ukázku svým čtenářům, trenérům různých věkových i výkonnostních úrovní ukázkový plán letního přípravného tréninkového procesu a rozpis zápasů pro tým hrající třetí nejvyšší fotbalovou soutěž (ČFL) v mužské kategorii v neprofesionálních podmínkách.
Budeme rádi, když tento publikovaný plán budete brát jako možnou inspiraci pro vaše vlastní plánování. Současně hned v úvodu ale upozorňujeme, že k úspěšnému cíli vede hned několik jiných a různých cest, v podobě zcela rozdílných tréninkových plánů.
Tréninkový plán byl sestaven pro mužský tým hrající třetí nejvyšší soutěž (ČFL), hráči nebyli profesionály, tréninkový proces tedy mohl probíhat obvykle pouze v odpoledních hodinách, což například komplikovalo i jednání o termínek a časech přípravných utkání s týmy z první a druhé nejvyšší soutěže.
Tým měl relativně konsolidovaný kádr, trenér pracoval v průběhu přípravného období s 20-24 hráči (někteří z B týmu), dvě třetiny týmu byli vlastní hráči, třetina hráčů byla v klubu na hostování. V průběhu letního období proběhlo testování několika nových hráčů, většina se neuplatnila.
Při plánování LPO byl brán ohled na skutečnost, že polovina hráčů měla svá zaměstnání. Druhou polovinu obvykle tvořili studenti SŠ, VŠ.
Trvání letního přípravného období (LPO)
Letní přípravné období bylo naplánovano na pět týdnů, tedy celých pět týdenních tréninkových mikrocyklů. Hráči měli od 5.6. do 6.7. měsíc dovolenou. Přípravné období bylo zahájeno 7.7., o víkendu 9.8.-10.8 se hrálo první kolo soutěže (ČFL). Tým hrál své první soutěžní utkání na hřišti soupeře.
Tréninkové mikrocykly
Pět letních mikrocyklů mělo různou strukturu a organizaci. První mikrocyklus byl zakončen nedělním utkáním, kdy sobota byla volná, aby si hráči po náročném týdnu trochu odpočinuli. Mikrocyklus obsahoval 8 tréninkových jednotek, 6 trénikových jednotek proběhlo na hrací ploše, ve dvou případech bylo zvoleno nespecifické zatížení - squash.
Druhý a třetí mikrocyklus si byly podobné. Vyznačovaly se především tím, že ve středu se vždy hrál vložený zápas. Na konci třetího týdne tým odehrál první kolo poháru ČMFS. První trénink po každém zápase se odehrával v posilovně a na spinningu, kde probíhala také aktivní regenerace.
Čtvrtý mikrocyklus se začal pomalu bližit standardnímu soutěžnímu, na začátek týdne opět byla vložena posilovna. Týden byl zakončen posledním přípravným utkáním s divizním soupeřem.
Poslední přípravný mikrocyklus byl stejný jako ten následující - soutěžní. Obsahoval čtyři tréninkové jednotky: pondělí, úterý, středa a pátek. První soutěžní utkání sehrálo v sobotu.
Počet tréninkových jednotek
Letní příprava byla rozplánována do 24 tréninkových jednotek. Šest tréninkových jednotek bylo nespecifických, dvě proběhly na squashi, další čtyři pak v posilovně a na spinningu, kdy jejich součástí byla vždy aktivní regenerace (vodní procedury, sauna, masáže). Osmnáct tréninkových jednotek proběhlo na travnaté hrací ploše, tým měl vždy k dispozici celou hrací plochu.
Pouze v prvním tréninkovém mikrocyklu probíhal dvoufázový trénink (středa-pátek), ve všech dalších případech byla naplánována jedna fáze na každý den.
Zápasy
Na letní přípravné období bylo naplánováno pět přípravných utkání a jedno soutěžní pohárové - 1. kolo ČMFS, které se odehrálo na konci třetího mikrocyklu. všechny na travnatém povrchu.
Pět utkání se odehrálo na hřištích soupeře, jedno - poslední na domácícm hřišti.
Polovinu soupeřů tvořily nadprůměrné divizní týmy, v jednom případě se jednalo tým dolní třetiny první české ligy, v dalším případě o průměrný celek první polské ligy a posledním soupeřem byl přední extraligový dorost.
Plán tréninkové procesu a rozpis zápasů
Program letního období obsahuje sedm sloupců. Obsahem prvních dvou je datum a den v týdnu. Třetí sloupec obsahuje místo, kde TJ nebo zápas proběhnou (tráva, posilovna, UMT, ...). Čtvrtý sloupec je naplněn časem srazu před tréninkovou jednotkou nebo utkáním. Do pátého sloupce je zapsán popis obsahu (utkání, tréninková jednotka, ....). Předposlední sloupec obsahuje dobu trvání a polsední sloupec je určen pro poznámky.
Pro snažší orientaci jsou pro jednotlive akce zvoleny barvy pozadí. Utkání je označeno oranžovou barvou, nespecifický trénink například v posilovně nebo na spinningu světle modrou, standardní tréninkové jednotky na hrací ploše jsou bílé a zelená barva značí volno.
Program letního přípravného období týmu ČFL
DOWNLOAD (pdf, 215 kB)
Máte vlastní tréninkový plán? Chcete ho publikovat na trenérském portálu www.trenink.com? Dejte nám vědět: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.