"Zdvojení krajních pozic v klasickém rozestavení 4:4:2 nabízí celou řadu variant řešení kombinace v křídelních prostorech. V seriálu cvičení nabízím inspiraci pro tréninkový proces," říká autor článku na www.trenink.com.
Seriál jeho autor Jiří Formánek pojmenoval Křídelní hra v systému 4:4:2 a cílem je naučit hráče zakládat útoky a využívat pro kombinaci křídelní prostory. První díl seriálu byl zaměřen na náběh krajního obránce, druhý pak náběh křídelního záložníka.
Taktické cvičení patří do hlavní nebo závěrečné části tréninku. Herní cvičení je určeno pro věkovou kategorii starších žáků a dorostenců, cvičení jsem úspěšně použil i u dospělých.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit hráče zákládat postupné útoky v klasickém rozestavení 4:4:2 a využívat pro vedení útoku křídelní prostory. V třetím díle seriálu se zaměřujeme na nácvik uvolnění křídelního prostoru od krajního záložníka náběhem do středu hrací plochy a nádběhem do tohto prostoru od krajního obránce. Finální přihrávku do prostoru dává jeden z útočníků.
Organizace herního cvičení:
- herním prostorem jsou 2/3 rací plochy
- herní prostor sahá od brankové čáře až k čáře 20 metrů za polovinu
- na brankové čáře je postavena branka
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře
(b) 10-16 hráčů do pole útočícího týmu
(c) 2 - 6 hráčů do pole bránícího týmu
- útočící tým je v rozestavení 4:4:2 bez brankáře
- bránící tým má brankáře a dva střední obránce
- akci zahajují stopeři útočícího týmu
Popis herního cvičení:
- akci zahajují stopeři přihrávkou mezi sebou
- poté následuje přihrávka na jednoho ze středových záložníků
- střední záložník na jeden, maximálně dva doteky míč vrací na druhého stopera
- střední obránce krátce vyvádí křížně vpřed míč
- v tento okamžik krajní záložník otvírá krajní prostor náběhem proti stoperovi
- v tento okamžik se do tohoto otevřeného prostoru rozbíhá krajní obránce
- stoper přihrává na tohoto záložníka míč
- záložník míč prvním dotykem sráží na útočníka
- útočník míč posouvá na rozběhnutého krajního obránce
- obránce míč přijme a navádi si ho směrem k brance
- útočnici jsou v náběhu do pokutového území, pokrývají přední a zadní tyč
- druhý krajní záložník nabíhá do prostoru do pokutového území
- krajní záložník s míčem si vybírá jednoho z hráčů pro adresnou přihrávku
Varianty:
- akci je možné zahajovat výkopem/výhozem brankáře bránícícho týmu
- útočící tým může mít svého brankáře, který akce zahajuje
Pomůcky:
- 1x branka
- 10x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.