Dnes přináší magazín fotbalových trenérů trenink.com exkluzivní rozhovor se současným trenérem Vitkorie Plzeň Martinem Pulpitem, kterého zpovídal Kamil Turoň.

Jak si se dostal k trénování a jak si působil i jako hráč?

Tak co se týče nějaké hráčské kariéry, tak já jsem s fotbalem začal v šesti letech ve fotbalovém klubu SK Horní Měcholupy, což je dneska předměstí Prahy, kde jsem působil v přípravce a v mladších žákách, ve starších žákách jsem působil v Bohemians Praha. Dorostenecký věk jsem prožil ve Viktorii Žižkov. Co se týče mého působení v mužské kopané, tak jsem působil v klubech jako jsou Kompresory Praha, Spolana Neratovice, Slavoj Vyšehrad a Bohemians, dříve to byla Bohemians juniorka. Co se týče trénování tak jsem začal již v 18ti letech, kdy mě k trénování přivedl bývalý hráč Sparty, vynikající levé křídlo, pan Vašek Vrána, protože mě viděl, že už ve dvě hodiny, ač trénink začínal od pěti od šesti, už jsem byl na hřišti, tak říkal, že je škoda tady toho času nevyužít, k tomu abych částečně se věnoval i mládeži, takže jsem od 18ti let začal trénoval mládež a pak jsem vlastně v klubu, kde jsem působil jako hráč, tak jsem vždycky trénoval odpoledne nebo před mým tréninkem mládež a pak jsem se věnoval trénování jako hráč.

Takže do 28ti jsem vlastně trénoval mládežnická mužstva a v 28ti letech jsem dostal první nabídku do profifotbalu. Bylo to tehdejší mužstvo třetí ligy FK Pelikán Děčín a vlastně od těch 28ti let vlastně devátou sezónu, dneska to je FC Viktoria Plzeň, je to devátá sezóna. Devět let se tomu věnuji profesionálně. Působil jsem ve fotbalových klubech FK Pelikán Děčín, FC Vítkovice, AS Pardubice, Mladá Boleslav, Hradec Králové, a teď jsem teda ve Viktorce Plzeň.

Co se týče trenérského vzdělání, jak si vlastně začínal, protože naše stránky jsou věnovány také amatérskému fotbalu, kde jsou hlavně trenéři s licencí "B" a "C"?

Tak já jsem ještě začínal tím starým vzděláním, já jsem si v 18ti letech udělal tzv. čtvrtou třídu trenérskou, pak jsem šel přes třetí třídu, druhou třídu, první třídu a pak jsem se rozhodl ke studiu trenérské profilicence. Teď mě na jaře čeká ještě doškolení, protože jsem studoval před rokem 95/96 před sezónou, takže mě ještě čeká doškolení, abych si doškolením získal ještě profilicenci UEFA.

Co by si poradil začínajícím trenérům a trenérům, kteří už třeba jsou na vyšší úrovni, co bys jim jako tak do začátku poradil?

Tak já bych v první řadě řekl, že se jedná o nejtěžší povolání, ať se dělá na jakémkoliv stupni, ať už je to u mládeže nebo potom v amatérském fotbale nebo profifotbale, ale myslím si, že je to zároveň jedno z nejkrásnějších povolání a myslím si, že začínajícím trenérům můžu poradit zatím strašně málo. Ale myslím si, že co jsem poznal na sobě, že to člověk musí dělat z přesvědčení a že to musí hlavně dělat z lásky.

Já jsem to začal dělat, protože jednou se tomu budu věnovat profesionálně, protože mě fotbal strašně bavil a zajímal, takže já jsem to začal z přesvědčení, ta práce mě strašně baví a to, že si dneska tím i vydělávám nebo živím, samozřejmě že to kvituji, říkám je to strašně těžký a je to strašně namáhavý po psychický stránce, takže bych poradil to, že to musí mít rádi a že musí tu práci dělat z přesvědčení a musí do toho jít i s určitým nějakým cílem, s nějakou vizí, to znamená co by chtěl asi s tím mužstvem hrát, co by chtěl ve fotbale dokázat a prostě jít s nějakým vlastním názorem a nekopírovat prostě nějaký trenéry, kteří už se na nějakou úroveň dostali.

Co by si chtěl od trenérů, kteří vlastně dodávají třeba hráče do, řeknu, české ligy nebo do druhé ligy, aby na těch tréninkách dělali a vlastně vytvářeli takové ty předpomínky pro následné angažmá těchto fotbalistů?

Já si myslím, že ne všichni si práce těchto trenérů vážíme, protože dneska víme, že ta situace některých oddílů toho nižšího stupně není jednoduchá. Co se týče nějakých podmínek tréninkových, materiálních, takže já bych jim nechtěl ani moc radit, ale říkám, já bych je žádal o jedno, aby pokud se to týká trenérů mladých hráčů, aby prostě trénovali s těmi hráči, o kterých jsou přesvědčeni, že je fotbal baví a že chtějí něco ve fotbale dokázat.

Pokud prostě poznají už na těch žákach nebo dorostencích, že pro toho hráče fotbal není vším, tak si myslím, že tady s tím hráčem nemá dál cenu pracovat i za cenu, že třeba snížím počet hráčů v mužstvu. Jinak samozřejmě, pokud to dělají, tak by samozřejmě měli sledovat nějaký vývoj, nějaký tyhle trendy ve fotbale. Dneska se to hodně týká zónové obrany, tak já si myslím, když třeba v tom dorosteneckým věku by měli na tom pracovat, už učit hráče trošičku tomu zónovýmu bránění.

Jsi známý svým emocionálním chováním na lavičce asi jako každý jiný trenér, samozřejmě jsou různé druhy a typy trenérů, někdo je klidný, někdo je více emotivní, jak to všechno prožíváš a co si třeba v zápasech, na co kladeš důraz, nebo co hlavně sleduješ, aby si mohl říct klukům v kabině a jak na ně reaguješ?

No tak myslím si, že zastávám názor, tu zásadu jednu, že mužstvo na hřišti musí cítit, ty hráči musí cítit, že ten trenér hraje ten zápas s nimi. Proto si myslím, že emoce k tomu patří, myslím si, že hráči jsou někdy i rádi, když ten trenér na ně občas zakřičí, a vidí, že ten zápas s nimi prožívá. Jinak samozřejmě jsem dal i na radu lékařů, protože si myslím, že jsme pod tlakem, tak si myslím, že lékaři mi radili ten stres trošičku těma emocema ze sebe dostat.

Samozřejmě někdy to je i trošičku divadlo, někdy to je trošičku i záměr, třeba vzhledem nebo proti rozhodčímu. Jinak se snažím sledovat to, co jsme si řekli v kabině, to znamená do každýho zápasu s nějakým soupeřem jdeme s nějakým úkolem, které dostane mužstvo, dostanou tam jednotliví hráči, takže se snažím sledovat to, jestli hráči tyhle úkoly, s kterými jsme šli do zápasu, plní.

Jak reaguješ, když tohleto hráči neplní, domluvíš nebo hned vystřídáš?

Tak si myslím, že asi vystřídám spíš hráče, který ne ani neplní svý úkoly, ale který prostě, vidím, že do toho zápasu nejde na sto procent a neodevzdává maximum svých možností, to znamená, že nebojuje, tak si myslím, že takovému střídání dávám přednost. Spíš jako střídám až v závěru utkání nebo když reagujete na nepříznivý výsledek, chcete něco zvrátit. Takže tohleto, ale říkám trénoval jsem zatím na těch stupních druhá liga, třetí liga a tam musíte počítat, že ti hráči jsou mladí a nemají tolik zkušeností, takže po první chybě hráče prostě, pokud není vynucená, vystřídat, si myslím, není správné.

Tvýma rukama určitě prošlo plno hráčů, kteří dneska působí i v první lize, ale určitě si možná vzpomínáš taky na Tvé začátky, když jsi působil v nižších soutěžích, nějaký hráč, který na Tebe hodně zapůsobil ať pozitivně nebo negativně?

Tak shodou okolností ve svém prvním trenérském angažmá profesionálním v FK Pelikán Děčín jsem měl možnost půl roku trénovat bývalého vynikajícího hráče Brna, Sparty Praha, Betisu Sevilla Romana Kukletu. Tam jsem opravdu poznal hráče nesporných kvalit, prostě ale nezvládnul svůj vztah k fotbalu. Myslím si, že mohl ve fotbale dokázat ještě víc, tak si myslím, že po té fotbalové stránce to byl jeden z těch hráčů, který na mě hodně zapůsobil.

A jinak spíš vzpomínám na ty hráče, kteří prostě pracovali, kteří prostě dali na moje rady. Potom to taky v té další kariéře poznali, ať už to byl v Děčíně Pavel Pergl, který se vlastně dneska dostal do Sparty Praha, hraje pravidelně v Champions league, tak si myslím, že na takové hráče dál vzpomínám. Anebo jako to byl Martin Třasák, kterého jsem trénoval ve Vítkovicích a v Pardubicích, který také patřil mezi ty nejpoctivější hráče, dneska to je tady v Plzni Michal Petrouš. Takže tím nechci říct, že nerad pracuji s těma hvězdama, ale poznal jsem, že když se láme chleba, že když potřebuje mužstvo pomoct, tak většinou tomu mužstvu a trenérovi pomohou tihleti bojovníci a tihleti hráči ke vztahu k fotbalu než tzv. fotbaloví básníci.

Je hráč, kterého jsi totálně nesnášel a vyhodil jsi ho třeba z kádru?

Tak že bych hráče nesnášel, to se říct nedá, já si myslím, že tady se musí najít, ale tady Róbert Jež teda v Plzni ve třetím podzimním kole za nekázeň, kdy se nechal úplně alibisticky vyloučit naivně v utkání s Jihlavou, tak jsem prostě dal najevo, že tady s tím hráčem nechci pracovat a v současné době byl uvolněn na hostování do Příbrami. Teď se v zimě vrátil a bojuje znova o místo v základní sestavě.

Takže ta epizoda je smazaná?

Je smazaná, ale doufám, že pro toho hráče je to poučení.