Image Středeční snad přeci jen trochu chladnější odpoledne na stránkách trenérského internetového magazínu trenink.com patří osmé části seriálu autora Milana Holuba, který si již pro čtenáře připravil úspěšný článek Americké léto - pro ty, kteří chtějí trénovat mládež v USA.

Osmou část seriálu obsahuje překlad některých kapitol úspěšné knihy holanského trenéra Rinuse Michelse, kterému se pro svůj autoritativní styl vedení a tvrzení "fotbal je válka" přezdívalo Generál.

Dnešní článek navazuje na předchozí sedmý díl [7] .

Vývoj fotbalu

Osud trenéra záleží na mnoha faktorech, ať již to je kvalita klíčových hráčů mužstva, celková atmosféra a mezilidské vztahy v klubu a v neposlední řadě na přízni paní Štěstěny.

Nicméně se soudržným a takticky vyzrálým týmem vám bude dopřáno o trochu více klidného spánku.

Eurosport v poslední době pravidelně vysílá záznamy velkých zápasů z dob nedávno minulých. Sami vidíte, že s moderním fotbalem se tyto zápasy nedají srovnávat. Na první pohled je zřejmé, že hráči měli mnohem více času a prostoru a hrálo se v nižším tempu. Dnes i ti největší fotbalisté jako Johann Cruijff a Franz Beckenbauer by museli hrát jinak, aby byli užiteční pro tým. Přechodové fáze jsou nyní mnohem rychlejší a stejně tak jednotlivé akce. Tomu musí odpovídat technická a fyzická připravenost hráčů. Vše se výrazně zrychlilo a v poziční hře má stále důležitější místo kombinace na jeden dotek.

Hráč s míčem rozhoduje o tempu hry a řídí přípravnou fázi. Může hru zrychlit prvním dotykem a nebo úmyslně podržet míč a počkat, až se spoluhráči dostanou do správných pozic. K nezaplacení jsou hráči, kteří tuto řídící roli zvládají, ale ani oni nesmějí být na hřišti zbyteční při ztrátě míče. Obranná fáze je u těchto hráčů často stinnou stránkou. Zářnými vzory zde mohou být Guardiola (FC Barcelona), Litmanen během působení v Ajaxu, Hagi v rumunském národním týmu, van Gastel ve Feynoordu a samozřejmě také hvězda šampionátu v roce 1998 Francouz Zidane.

Tento typ hráče najdete ve všech mužstev od mládežnického, přes amatérský až k vrcholovému fotbalu. Jejich kvalita je kromě technických a řídících dovedností určována tím, jak se dokáží vyrovnat s obranným tlakem soupeře.

Proti dobře fungujícím obranám se stále hůře vytvářejí šance ke skórování. To je pochopitelné vzhledem k tomu, že z taktického hlediska je obranná fáze snazší než fáze přípravná a útočná.

Pro výkon týmu jsou nejdůležitější individuální kvality hráčů, ale ty samy o sobě nemohou zaručit optimální výkon. Nezbytný je kvalitní, zkušený trenér s praktickými a teoretickými znalostmi, který sleduje soudobé poznatky a systematicky pracuje na struktuře týmu.

Pro samotné budování týmu, ale hráči nesmějí ztrácet ze svých specifických kvalit, tvořivosti a stylu hry. Jsou to hráči, hráčské osobnosti a jimi individuálně zvládnuté řešení situací či individuální chyby na druhé straně, kdo naplňuje projev týmu v rámci trenérem stanovených pravidel. Jen hráči mohou předvídat nepředvídatelné situace a reagovat na ně. Trenér musí tyto hráče připravit tak, aby veškeré jejich jednání bylo v zájmu výsledku týmu. Hráči nejenom, že chtějí vyhrát bitvu, ale především musí vyhrát válku. To nezvládnou sami. Jediná cesta k vítězství vede přes společnou obranu, mezihru a útok.

Zájmy jednotlivců zde musí pracovat v zájmu celku a není důležité jak jsou hráči staří či mladí, a nebo kdo kolik vydělává peněz. Všichni beze zbytku musí být zapáleni pro společnou věc. Jen na tomto základu může trenér vybudovat úspěšný tým.

Na závěr snad jenom dodám, že přátelská/přípravná střetnutí postrádají jiskru, která zapaluje oheň v srdcích válečníků a proto nikdy nemohou z hráčů dostat to nejlepší. Tyto zápasy jsou dobré především k vyzkoušení různých taktických variant, ale hráči při nich nedosahují horizontu svých možností.

{moscomment}