Image O úrovni vytrvalostních schopností rozhoduje především výkonnost dýchacího a srdečně-cévního systému při přijímání a transportu kyslíku a energetických zdrojů do činných svalů. Dále metabolismus - látková výměna a uvolňování energie ve svalu, vytváření optimálních zásob energie a jejich mobilizace a využívání za přístupu kyslíku i při jeho nedostatku. Podstatnou roli hraje i hospodárnost všech orgánů, úroveň pohybové koordinace a stupeň rozvoje psychických předpokladů pro vytrvalostní charakter zatížení.

Vytrvalostní schopnost, respektive vytrvalostí rozumíme schopnost provádět opakovaně pohybovou činnost submaximální, střední a mírné intenzity bez snížení její efektivity.

Je to souhrn předpokladů provádět požadoavné cvičení:
(a) určitou nižší intenzitou co nejdéle
(b) stanovenou dobu (vzdálenost) co nejvyšší intenzitou

Struktura vytrvalostních schopností podle:

(A) Počtu zapojených svalů:
(a) lokální vytrvalostní schopnost (1/3 svalové hmoty)
(b) globální vytrvalostní schopnost (více jak 1/3 svalové hmoty)

(B) Doby trvání: :
(a) rychlostní: 0-20 s (ATP – CP systém)
(b) krátkodobá: 20 s – 2 min (LA systém)
(c) střednědobá: 2 – 10 min (O2 systém)
(d1) dlouhodobá: 10 – 35 min (glykogen)
(d2) dlouhodobá: 35 – 90 min (glykogen + tuky)
(d3) dlouhodobá: 90 – 6 hod (tuky)
(d4) dlouhodobá: nad 6 hod (bílkoviny)

(C) Vnějšího projevu:

(a) statická vytrvalostní schopnost (výdrž ve shybu)
(b) dynamická vytrvalostní schopnost (sedy-lehy, běh)

(D) Podílu ostatních schopností:
(a) obecná vytrvalost (aerobní kapacita, aerobní výkon)
(b) speciální vytrvalost (herní, plavecká, běžecká, ...)

Biologický základ:

Z biologického hlediska jde při vytrvalostním výkonu o plynulé dodávání kyslíku a energetických zdrojů svalovým buňkám a současný odvod zplodin látkové výměny. To je dáno několika dalšími faktory, které lze ve většině případů ovlivnit, proto je vytrvalostní schopnost poměrně dobře trénovatelná.

(A) Dědičnost:
Poměr rychlých a pomalých svalových vláken

(B) Kardiopulmonární soustava:
Činnost kardiopulmonární soustavy je dobře ovlivnitelná tréninkem a jedná se především o ovlivnění:
(a) dýchacího systému: příjem kyslíku do organismu závisí na minutové ventilaci (dechový objem x dechová frekvence) a využití kyslíku ze vzduchu
(b) oběhového systému: příjem kyslíku do svalových buněk závisí na - minutovém objemu srdečním (srdeční objem x srdeční frekvence)
(c) cévním zásobení ve svalu (počtu kapilár obklopujícím svalové vlákno)

Energetické systémy:

(A) Kreatinfosfátový systém (ATP – CP) - zásoba na 2-20 kontrakcí
(B) Anaerobní glykolýza (LA – systém) - tvorba ATP a laktátu
(C) Aerobní glykolýza (O2 systém) - tvorba ATP, CO2 a H2O

Energetické zásoby:

(A) ATP (fosfagen – přímo ve svalových buňkách): 20 – 30 kJ
(B) Glykogen (svalstvo, játra): 6000 – 7500 kJ
(C) Tuky (podkoží): 200 000 kJ (200 MJ)
(D) Bílkoviny