"K problematice pitného režimu ve fotbale potřebujeme znát i základní fyziologické aspekty,"

Cílem seriálu článku, který vychází z bakalářské práce autora, je seznámit hráče fotbalu se základy a zásadami pitného režimu, přiblížit jim druhy nápojů, vysvětlit důležité pojmy a říci, kdy je vhodné konzumovat tekutiny pro udržení jejich sportovního výkonu.

"Po fyziologické stránce je fotbal sportem skládající se z velmi pestré škály pohybových aktivit. Střídají se v něm vysoce intenzivní sprinterské úseky s momenty o nízké intenzitě jako je chůze a lehké poklusávání," říká autor seriálu.

Vitaminy rozpustné v tucích

Vitamin A (Retinol) je významný pro naši imunitu, ovlivňuje proces vidění, rozvoj buněk mnoha druhů tkání. Ve formě kyseliny retinové reguluje růst a vývoj sliznic a kůže.
Denní příjem má být mezi 0,6 - 1 mg. U sportovců je doporučeno mírné navýšení. Hraniční hodnotou jsou 3 mg denně, jinak hrozí příznaky otravy.

Zdroje vitaminu A jsou játra, mléko, maso, ryby, vejce. Betakaroten (provitamin A) je obsažen zejména v rostlinné potravě - mrkev, rajčata, meruňky, šípek, špenát, červená řepa, mango, dýně, sladký meloun (Konopka, 2004).

Nedostatek vitaminu A způsobuje šeroslepost, xeroftalmii, slepotu, suchost kůže, hyperkeratózu a zvýšenou náchylnost k infekcím (Mandelová, Hrnčiříková, 2007).

Vitamin D (Kalciferol) dělíme na dva druhy: rostlinné ergokalciferoly (vitaminy D2) a živočišné cholekalciferoly (vitaminy D3). Hraje významnou roli v metabolismu kalcia a fosfátů. Ovlivňuje stavbu kostí.

Zdroje vitaminu D jsou ryby s vyšším obsahem tuku (sleď, makrela), rybí jaterní tuk, játra, margaríny, žloutky a mléko.

Dostatečné množství vitaminu D získáváme ze slunečního záření, kdy je vytvářen z prekurzorů v kůži.

Denní potřeba je 5 ug u sportovců a za nezávadný můžeme považovat příjem do 50 ug (Konopka, 2004).

Nedostatek vitaminu D způsobuje rachitis (křivici), osteomalácii a osteoporózu (Mandelová, Hrnčiříková, 2007).

Vitamin E (Tokoferol) usnadňuje využití kyslíku k podávání vyššího tělesného výkonu, brání vzniku svalových křečí, snižuje krevní tlak, rozšiřuje cévy a působí protisrážlivě (Mindell, 2000).

U sportovců s dostatečnou zásobou vitaminu E pozorujeme lepší zásobování kyslíkem a ochranu před zraněním vazivových tkání.

Bohatými zdroji vitaminu E (Tab. 9) jsou rostlinné oleje, hrách, sojové boby, pšeničné klíčky, ořechy a rýže.

Denní příjem se pohybuje mezi 12 - 15 mg denně (Konopka, 2004).

Nedostatek vitaminu E: poruchy reprodukce, snížená antioxidační obrana organismu, anémie (Mandelová, Hrnčiříková, 2007).

Vitamin K (Fillochinon) je pomocí působení žlučových kyselin vstřebáván ve střevech a poté uložen v játrech. Je nezbytný pro normální srážlivost krve a podporuje vytváření proteinů, které působí v kostní tkáni, ledvinách a mozku.

Doporučená denní dávka je 60 - 80 ug za den. U sportovce se neprojevuje nedostatek vitaminu, pokud jí běžnou stravu a má správnou funkci jater.
Nedostatek je vzácný, ale může dojít ke snížení srážlivosti krve.