Rozhovor: Odkud padá nejvíce branek?

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 
Nadřazená kategorie: Rozhovory Kategorie: Trenéři Vytvořeno 23. duben 2012
Napsal Jiří Formánek Zobrazeno: 7212

2_gen_kung_fu_koudel_150 ROZHOVOR  V seriálu rozhovorů na stránkách trenérského fotbalového portálu www.trenink.com se opakovaně pokoušíme otevřít debatu k tématům, která by měla zajímat trenéry v klubech na všech výkonnostních úrovních, stejně jako u různých věkových kategorií. Naposledy vyšel rozhovor věnovaný problematice malého počtu hráčů zapojených do tréninku.

Na otázky odpovídá Jiří Formánek, trenér který působil jak u mládeže, tak u dospělých a to od druhé ligy po divizi, současně je editorem stránek www.trenink.com.

Jak vidíte problematiku střelby, zakončení a počtu vstřelených branek Vy? Z vašeho pohledu, ve vašich podmínkách?

Co je na tréninku střelby nejdůležitější? Jaká se musí dodržovat základní pravidla?

Nejdůležitější je hledat inspiraci v zápasech, nevytrhávat střelbu z kontextu toho co se děje v utkáních. Myslím tím, jak se hráči ke střelbě dostávají, co se při zakončení děje okolo hráče, v jakých pozicích se hráči nachází na hřišti a kolik času a prostoru mají pro vlastní zakončení. 

Pokud budeme respektovat, to co jsem řekl před chvílí, tak trenéři musí ustát tlak obvykle od brankářů, kteří si často stěžují, že hráči zakončují z prostoru vápna a že to je moc blízko. To jsou ale právě ty prostory, odkud padá nejvíce branek, kde by se hráči měli naučit zakončovat tak, aby vstřelili branku.

Není přece naším cílem vychovávat partu osmnácti ostrostřelců ze střední a velké vzdálenosti, když z tohoto prostoru dá tým dva, tři nebo maximálně pět branek za celou sezonu. Cílem trenéra by mělo být naučit hráče zakončovat z prostoru, odkud padá nejvíce branek. A ať se to brankářům líbí nebo ne, tak to je vnitřní prostor pokutového území.

S tím souvisí, odkud padá nejvíc gólů: odkud?

Na tuto otázku existuje poměrně logická odpověď, která je navíc podpořena řadou studií, které se v průběhu let nepatrně liší, ale v zásadě je prostor odkud padá nejvíce branek pořád stejný.

Pokud bychom to měli velmi zjednodušit a použít k tomu nějaký snadno uchopitelný geometrický tvar, tak si představme čtverec nebo obdélník, který umístíme mezi brankovou čáru a hranici pokutového území a ze stran je tento prostor ohraničen prodloužením malého vápna, právě až po úroveň toho velkého. Tedy obdélník o přibližných rozměrech 18x16 metrů. 

Dá se v tom, odkud padá nejvíc gólů, najít nějaká logika?

V tom odkud nejčastěji padají branky, já logiku určitě vidím. Těžko předpokládat, že branky budou  padat z křídelních prostorů nebo z prostoru daleko před pokutovým územím.
Naopak nelogické mi přijde chování některých trenérů, kteří opakovaně připravují taková cvičení na střelbu, ve kterých hráči zakončují právě z toho prostoru před pokutovým územím nebo dokonce před půlkruhem odkud v utkáních mnoho branek nepadá.

Samozřejmě pokud z toho prostoru branka padne, tak se obvykle jedná fotbalovou parádu, kterou ocení jak fanoušci, tak trenéři. Logické mi ale přijde připravovat tým na situace, které se v utkání často opakují.

Dá se trénink střelby nějak rozdělit: zdálky, střední vzdálenosti, „uklízení“ zblízka?

Rozdělit se dá, především pak z toho pohledu kdo by se nácviku střelby z různých vzdáleností měl věnovat. Útočníci a ofenzivní hráči se musí nejlépe orientovat v pokutovém území a v jeho okolí. Pokud zakončení z bezprostřední vzdálenosti nebudeme trénovat, pak se jako trenéři těžko můžeme divit, že hráč v této pozici selže, přestože nám mohla podobná situace připadat z lavičky sebejasnější. Hráč, který nemá potřebné návyky a nemá potřebnou jistotu, kterou získá pouze tréninkovou praxí, prostě nebude mít procento úspěšných zásahů vysoké.

 

Záložníci a obránci by mnohem častěji měli trénovat střelbu z prostorů ve kterých s nejčastěji pohybují, tedy právě z té střední a větší vzdálenosti.

Na jaký druh střelby by se měli trenéři zaměřit, respektive v jakém poměru ji dávkovat?

Útočníci a ofenzivní hráči by se střelbě měli věnovat ve větší míře než obránci, vhodný k tomu je skupinový trénink, kdy hráči jsou rozdělení podle svých hráčských rolí.

Pokud budeme stále hovořit o stejně skupině hráčů, pak se snažme dostat střelbu do pokutového území, ale omezme zakončujícího hráče časem, prostorem a soupeřem, tak aby se zakončení podobalo tomu zápasovému.

Měla by to být střelba v pohybu? Po akcích? S protihráči?

Trenéři by pro tréninková cvičení střelby, stejně jako všechny ostatní činnosti, měli hledat inspiraci především v utkáních.

A tady je na místě otázka, jak často se hráč ocitne v situaci, kdy je zcela sám, nikým neatakován v prostoru těsně před pokutovým územím a míč mu jde proti noze? Ano, občas i tato situace nastane, ale v drtivé většině případů tomu tak není. Přesto podobně vypadá většina cvičení na zakončení, které je možné vidět v řadě tréninkových jednotek, a hráči si navíc ještě stěžují, že ten míč proti té noze nešel zrovna ideálně.

Proto je třeba do tréninkového procesu zařadit cvičení, které v sobě kombinují všechny tři věci obsažené v otázce.

Pohyb zakončujícího hráče, protože velmi zřídka hráč zakončuje z místa nebo po přímém běhu na soupeřovu branku.

Kombinaci nebo přihrávku na zakončujícího hráče, protože trenéři lamentují nad bídným zakončením a nízkou produktivitou svých hráčů, ale opomíjejí fakt, že si tým svou hrou ani žádnou střeleckou příležitost nemohl vytvořit a pokud tak střelecká pozice byla tak složitá, že bylo pro zakončujícího velmi obtížné ji proměnit v úspěšný zásah do branky soupeře.

Přítomnost soupeře je také dalším důležitým aspektem nácviku zakončení, protože ve velmi málo případech hráč zakončuje, aniž by byl pod tlakem času a soupeřových hráčů. Při tréninku zakončení nemusí být napadání od bránících hráčů stoprocentní, ale zakončující hráči si musí na tlak od soupeře zvyknout, v zápase je pak nepřekvapí.

Co říkáš na střelbu, dej, běž, naraž a vystřel bez ataku. Může taková střelba něčemu pomoct?

Je to jednoduchý typ střelby, který může hráčům dát pocit jistoty při zakončení, hráči si mohou „osahat“ prostřední ve kterém se bude hrát, poznat povrch a počasí ve kterém se bude hrát. Z toho co jsem řekl je patrné, že by se tento typ střelby měl používat v předzápasovém rozcvičení, případně při posledním předzápasovém tréninku.

K čemu taková střelba může pomoci? Může hráčům zvednout sebevědomí, jde o jednoduchou rutinní záležitost, bez dalších vlivů jako jsou obránci, takže hráči k tomu mají vytvořeny všechny předpoklady. Pozor ale na opačný efekt. Pokud hráč opakovaně přestřelí i ochranou síť za brankou, tak efekt na jeho psychiku může být právě opačný.

V tréninkovém procesu jsem takto jednoduchou střelbu používal pouze tehdy, pokud přišla série nepovedených výsledků nebo utkání bez vstřelené branky. Nemá to žádný zázračný efekt na produktivitu v dalších utkáních, ale hráči začnou vnímat, že je třeba věci zjednodušit, když se nedaří.

Trenéři na nemohoucnost v koncovce často žehrají: můžou střelbu a zvýšenou produktivitu natrénovat, nebo je to jen ve (ne)schopnostech hráčů?

Všechno se dá natrénovat, je pouze otázka jak rychle. Obvykle však potřebujeme nějaké rychlé, zázračné řešení, pokud možno do dalšího utkání.

Je třeba začít od toho, jak kvalitní střelecké pozice si hráči připravují a pak je třeba zapracovat na psychice hráčů, která je vždy lepší, pokud hráč v podobné situaci opakovaně byl a má v těle naprogramovaný jeden či více automatismů, jak situaci úspěšně vyřešit. Pak má v zakončení mnohem více sebevědomí a jedině to je klíčem k úspěchu.

Jak velká část týdenního tréninkového cyklu by se měla střelbě věnovat?

Všechno záleží na tom kolik má trenér prostoru, kolik tréninkových jednotek v týdenním mikrocyklu má naplánováno a v jakém stavu se nachází tým. Minimálně jedna tréninková jednotka v týdnu by měla obsahovat delší časový úsek věnovaný samotnému zakončení.

Mají střelbu trénovat jen ofenzivní hráči, není to pro obránce ztráta času?

Střelbu by měli trénovat, snad s výjimkou brankářů, všichni hráči. Jde pouze o tom jak často a jak intenzivně. Útočníci by určitě měli mít více možností zakončení se naučit.

Je pro střelbu základní pravidlo: klopit a hlavně trefit bránu? Nebo tě napadá ještě nějaké jiné?

Základní pravidlo, které by ve fotbale z trenérského pohledu mělo platit je, že hráč by neměl mít strach cokoliv udělat, v tomto případě by tedy neměl mít strach vystřelit. Pokud ten strach má, například z toho důvodu, že trenér na něj bude okamžitě křičet, bude ho ponižovat v kabině v poločasové přestávce z důvodu neúspěšné střelby, to je cesta do pekel.

Takový hráč nikdy nevystřelí, vždy bude hledat nějaké náhradní řešení a to není pro něj ani pro tým dobré.

Další pravidlo, které si hráči, ale nakonec i trenéři často neuvědomují je, že cílem hráče, který se nachází ve výhodné střelecké pozici, by nemělo být pouze to, aby vystřelil, ale hráč musí k zakončení přistupovat tak, že jeho cílem je vstřelit branku.

Často od hráčů slyším, že akci zakončili, že vystřelili. To je ale přece málo, hráči musí chtít vstřelit branku. Nebudou pak uspokojeni pouze tím, že si připíší čárku do statistiky za střelbu na branku soupeře a po zápase pak budou rozebírat, co by se stalo, kdyby to víc podebrali, utáhli nebo si míč ještě více navedli na branku. To je úplně k ničemu.

Měli by střelbu trénovat i týmy, které s góly nemají problém?

Určitě, to že se mi v něčem, konkrétně ve střelbě, momentálně daří a vychází, není důvodem k tomu, abych na sobě přestal v této oblasti pracovat.

 

Reklama

Rozcvičení

Kombinace: Obíhané narážečky

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 3 VARIANTY  +  VIDEO  Kombinace na malém prostoru, pomocí krátkých přihrávek, výměny místa hráčů zapojených do kombinace, ale i hráčů kteří se do kombinace mohou zapojit, jsou doménou především španělských týmů.    
 
Kombinační cvičení s názvem Obíhané narážečky je svou organizací podobné cvičení Přebíhaná za přízemní přihrávkou, které je možné využit buď jako součást rozcvičky nebo jako hlavní část tréninku pro mládež.

Číst dál...

Střelba po seběhnutí

Zakončení: Střelba po seběhnutí do střed pole

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 4 VARIANTY  VIDEO  Se začátkem jarní části soutěže se mění i obsah tréninkových jednotek. Místo cvičení typu Kondiční naražení ve středním pásmu větší prostor dostanou cvičení podobné jako Turecká střelba po kombinaci a tandemu.
 
Cvičení Střelba po seběhnutí do střed pole hráče vede hráče k tomu, aby se dokázali vyhnout vystavení do ofsajdového postavení náběhem do středu pole a otočením směrem k brance soupeře. Vedle toho je důležité načasování přihrávky od středového hráče. 

Číst dál...

Vyhledávání

Individuální trénink

Reklama

Průpravné cvičení: Přihrávkový slalom se střelbou

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 STŘELBA  +  VIDEO  Zakočení akce, které přechází kondiční zatížení, jsme v letošním zimním přípravném období publikovali několik, za připomenutí stojí Opakované zakončení pod tlakem nebo Kondiční střelba po obvodu hřiště, která v sobě vyváženě kombinuje rozvoj herní a kondiční složku.
 
Cvičení Přihrávkový slalom se střelbou se v úvodní části cvičení inspiroval seriálem Skotské běhy s míčem, ale cílem je především efektivita v zakončení po předchozím zatížení.    

Číst dál...

Průpravné cvičení: Přenesení hry mezi trojúhelníky

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 PŘENESENÍ HRY  +  VIDEO  Cvičení jejich herní prostor je ve tvaru trojúhelníků jsme na www.trenink.com publikovali hned několik. Za připomenutí stojí cvičení Dva trojúhelníky přihrávek za sebou nebo kondiční cvičení Kondiční vedení míče s trojúhelníkem, ve kterém jde především o intenzitu vedení míče.
 
Cvičení Přenesení hry mezi trojúhelníky hráče vede ke střídání rytmu hry a přenášení míče do jiného těžiště hry. Po hráčích požadujeme precizní provedení, střídání délky přihrávek a vyražení hráče za přihrávkou. 

Číst dál...

Rozcvičení: Dvě narážečky po příčné přihrávce

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 4 VARIANTY  +  VIDEO  Cvičením pro úvod fotbalového tréninku jsme se v posledních týdnech věnovali často. Inspirovali jsme se jak u evropských velkoklubů FC Schalke 04, RSC Anderlecht nebo RB Lipsko, ale i u mládeže v cvičení Dva trojúhelníky přihrávek za sebou.
 
Cvičení s názvem Dvě narážečky po příčné přihrávce je komplexním cvičením pro rozcvičení, ve kterém po hráčích požadujeme vedení míče, přihrávání, naražení míče, pohyb hráče po naražení a správné načasování jak přihrávky, tak náběhu.

Číst dál...

Průpravné cvičení: Cirkulace míče před centrem

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 3x VARIANTA  VIDEO  Náběhu do pokutového území, správnému výběru místa a jeho načasování jsem se věnovali v cvičení Frontální útok po centru, které do svého tréninku zařazuje anglický Crystal Palace
 
Cvičení Cirkulace míče před centrem je organizováno proudovou metodou, probíhá paralelně z obou stran herního prostoru a hráči současně zakončují do obou branek. Do zakončují nabíhají dva hráči, kteří se kříží, protože nabíhají z různých stran herního prostoru.  

Číst dál...

Rychlost: Sprint se změnami směru běhu

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 5 VARIANT  +  VIDEO  Rozvoji koordinačních a obratnostních dovedností jsme se věnovali v seriálu Rychlostně-koordinační motýlek, k problematice rozvoj rychlostních schopností hráčů fotbalu vyšel na www.trenink.com obsáhlý rozhovor.
 
Kondiční cvičení s názvem Sprint se změnami směru běhu v sobě kombinuje rozvoj obratnosti, koordinace a startovní se sprinterskou rychlostí. Jednotlivé složky je možné upravit zvolením varianty cvičení.

Číst dál...

Herní cvičení: Tři na tři 3x jinak

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

 3 VARIANTY  +  VIDEO  V minulosti jsme publikovali průpravnou hru 3:3 s 6 nahrávači na 2 branky ve které se snažil hráče naučit úspěšně řešit početně výhodné situace na relativně malém prostoru a to co v nejkratším čase.

V dnešním cvičení Tři na tři 3x jinak, které je opět učeno pro šest aktivně zapojených hráčů, je cílem dát bránícícm hráčům možnost třikrát jinak rozehrát herní cvičení a dostat útočící tým pod tlak, pokusit se získat míč a akci aktivně zakončit. 

Číst dál...