Rozhovor: Odkud padá nejvíce branek?

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 
Nadřazená kategorie: Rozhovory Kategorie: Trenéři Vytvořeno 23. duben 2012
Napsal Jiří Formánek Zobrazeno: 6228

2_gen_kung_fu_koudel_150 ROZHOVOR  V seriálu rozhovorů na stránkách trenérského fotbalového portálu www.trenink.com se opakovaně pokoušíme otevřít debatu k tématům, která by měla zajímat trenéry v klubech na všech výkonnostních úrovních, stejně jako u různých věkových kategorií. Naposledy vyšel rozhovor věnovaný problematice malého počtu hráčů zapojených do tréninku.

Na otázky odpovídá Jiří Formánek, trenér který působil jak u mládeže, tak u dospělých a to od druhé ligy po divizi, současně je editorem stránek www.trenink.com.

Jak vidíte problematiku střelby, zakončení a počtu vstřelených branek Vy? Z vašeho pohledu, ve vašich podmínkách?

Co je na tréninku střelby nejdůležitější? Jaká se musí dodržovat základní pravidla?

Nejdůležitější je hledat inspiraci v zápasech, nevytrhávat střelbu z kontextu toho co se děje v utkáních. Myslím tím, jak se hráči ke střelbě dostávají, co se při zakončení děje okolo hráče, v jakých pozicích se hráči nachází na hřišti a kolik času a prostoru mají pro vlastní zakončení. 

Pokud budeme respektovat, to co jsem řekl před chvílí, tak trenéři musí ustát tlak obvykle od brankářů, kteří si často stěžují, že hráči zakončují z prostoru vápna a že to je moc blízko. To jsou ale právě ty prostory, odkud padá nejvíce branek, kde by se hráči měli naučit zakončovat tak, aby vstřelili branku.

Není přece naším cílem vychovávat partu osmnácti ostrostřelců ze střední a velké vzdálenosti, když z tohoto prostoru dá tým dva, tři nebo maximálně pět branek za celou sezonu. Cílem trenéra by mělo být naučit hráče zakončovat z prostoru, odkud padá nejvíce branek. A ať se to brankářům líbí nebo ne, tak to je vnitřní prostor pokutového území.

S tím souvisí, odkud padá nejvíc gólů: odkud?

Na tuto otázku existuje poměrně logická odpověď, která je navíc podpořena řadou studií, které se v průběhu let nepatrně liší, ale v zásadě je prostor odkud padá nejvíce branek pořád stejný.

Pokud bychom to měli velmi zjednodušit a použít k tomu nějaký snadno uchopitelný geometrický tvar, tak si představme čtverec nebo obdélník, který umístíme mezi brankovou čáru a hranici pokutového území a ze stran je tento prostor ohraničen prodloužením malého vápna, právě až po úroveň toho velkého. Tedy obdélník o přibližných rozměrech 18x16 metrů. 

Dá se v tom, odkud padá nejvíc gólů, najít nějaká logika?

V tom odkud nejčastěji padají branky, já logiku určitě vidím. Těžko předpokládat, že branky budou  padat z křídelních prostorů nebo z prostoru daleko před pokutovým územím.
Naopak nelogické mi přijde chování některých trenérů, kteří opakovaně připravují taková cvičení na střelbu, ve kterých hráči zakončují právě z toho prostoru před pokutovým územím nebo dokonce před půlkruhem odkud v utkáních mnoho branek nepadá.

Samozřejmě pokud z toho prostoru branka padne, tak se obvykle jedná fotbalovou parádu, kterou ocení jak fanoušci, tak trenéři. Logické mi ale přijde připravovat tým na situace, které se v utkání často opakují.

Dá se trénink střelby nějak rozdělit: zdálky, střední vzdálenosti, „uklízení“ zblízka?

Rozdělit se dá, především pak z toho pohledu kdo by se nácviku střelby z různých vzdáleností měl věnovat. Útočníci a ofenzivní hráči se musí nejlépe orientovat v pokutovém území a v jeho okolí. Pokud zakončení z bezprostřední vzdálenosti nebudeme trénovat, pak se jako trenéři těžko můžeme divit, že hráč v této pozici selže, přestože nám mohla podobná situace připadat z lavičky sebejasnější. Hráč, který nemá potřebné návyky a nemá potřebnou jistotu, kterou získá pouze tréninkovou praxí, prostě nebude mít procento úspěšných zásahů vysoké.

 

Záložníci a obránci by mnohem častěji měli trénovat střelbu z prostorů ve kterých s nejčastěji pohybují, tedy právě z té střední a větší vzdálenosti.

Na jaký druh střelby by se měli trenéři zaměřit, respektive v jakém poměru ji dávkovat?

Útočníci a ofenzivní hráči by se střelbě měli věnovat ve větší míře než obránci, vhodný k tomu je skupinový trénink, kdy hráči jsou rozdělení podle svých hráčských rolí.

Pokud budeme stále hovořit o stejně skupině hráčů, pak se snažme dostat střelbu do pokutového území, ale omezme zakončujícího hráče časem, prostorem a soupeřem, tak aby se zakončení podobalo tomu zápasovému.

Měla by to být střelba v pohybu? Po akcích? S protihráči?

Trenéři by pro tréninková cvičení střelby, stejně jako všechny ostatní činnosti, měli hledat inspiraci především v utkáních.

A tady je na místě otázka, jak často se hráč ocitne v situaci, kdy je zcela sám, nikým neatakován v prostoru těsně před pokutovým územím a míč mu jde proti noze? Ano, občas i tato situace nastane, ale v drtivé většině případů tomu tak není. Přesto podobně vypadá většina cvičení na zakončení, které je možné vidět v řadě tréninkových jednotek, a hráči si navíc ještě stěžují, že ten míč proti té noze nešel zrovna ideálně.

Proto je třeba do tréninkového procesu zařadit cvičení, které v sobě kombinují všechny tři věci obsažené v otázce.

Pohyb zakončujícího hráče, protože velmi zřídka hráč zakončuje z místa nebo po přímém běhu na soupeřovu branku.

Kombinaci nebo přihrávku na zakončujícího hráče, protože trenéři lamentují nad bídným zakončením a nízkou produktivitou svých hráčů, ale opomíjejí fakt, že si tým svou hrou ani žádnou střeleckou příležitost nemohl vytvořit a pokud tak střelecká pozice byla tak složitá, že bylo pro zakončujícího velmi obtížné ji proměnit v úspěšný zásah do branky soupeře.

Přítomnost soupeře je také dalším důležitým aspektem nácviku zakončení, protože ve velmi málo případech hráč zakončuje, aniž by byl pod tlakem času a soupeřových hráčů. Při tréninku zakončení nemusí být napadání od bránících hráčů stoprocentní, ale zakončující hráči si musí na tlak od soupeře zvyknout, v zápase je pak nepřekvapí.

Co říkáš na střelbu, dej, běž, naraž a vystřel bez ataku. Může taková střelba něčemu pomoct?

Je to jednoduchý typ střelby, který může hráčům dát pocit jistoty při zakončení, hráči si mohou „osahat“ prostřední ve kterém se bude hrát, poznat povrch a počasí ve kterém se bude hrát. Z toho co jsem řekl je patrné, že by se tento typ střelby měl používat v předzápasovém rozcvičení, případně při posledním předzápasovém tréninku.

K čemu taková střelba může pomoci? Může hráčům zvednout sebevědomí, jde o jednoduchou rutinní záležitost, bez dalších vlivů jako jsou obránci, takže hráči k tomu mají vytvořeny všechny předpoklady. Pozor ale na opačný efekt. Pokud hráč opakovaně přestřelí i ochranou síť za brankou, tak efekt na jeho psychiku může být právě opačný.

V tréninkovém procesu jsem takto jednoduchou střelbu používal pouze tehdy, pokud přišla série nepovedených výsledků nebo utkání bez vstřelené branky. Nemá to žádný zázračný efekt na produktivitu v dalších utkáních, ale hráči začnou vnímat, že je třeba věci zjednodušit, když se nedaří.

Trenéři na nemohoucnost v koncovce často žehrají: můžou střelbu a zvýšenou produktivitu natrénovat, nebo je to jen ve (ne)schopnostech hráčů?

Všechno se dá natrénovat, je pouze otázka jak rychle. Obvykle však potřebujeme nějaké rychlé, zázračné řešení, pokud možno do dalšího utkání.

Je třeba začít od toho, jak kvalitní střelecké pozice si hráči připravují a pak je třeba zapracovat na psychice hráčů, která je vždy lepší, pokud hráč v podobné situaci opakovaně byl a má v těle naprogramovaný jeden či více automatismů, jak situaci úspěšně vyřešit. Pak má v zakončení mnohem více sebevědomí a jedině to je klíčem k úspěchu.

Jak velká část týdenního tréninkového cyklu by se měla střelbě věnovat?

Všechno záleží na tom kolik má trenér prostoru, kolik tréninkových jednotek v týdenním mikrocyklu má naplánováno a v jakém stavu se nachází tým. Minimálně jedna tréninková jednotka v týdnu by měla obsahovat delší časový úsek věnovaný samotnému zakončení.

Mají střelbu trénovat jen ofenzivní hráči, není to pro obránce ztráta času?

Střelbu by měli trénovat, snad s výjimkou brankářů, všichni hráči. Jde pouze o tom jak často a jak intenzivně. Útočníci by určitě měli mít více možností zakončení se naučit.

Je pro střelbu základní pravidlo: klopit a hlavně trefit bránu? Nebo tě napadá ještě nějaké jiné?

Základní pravidlo, které by ve fotbale z trenérského pohledu mělo platit je, že hráč by neměl mít strach cokoliv udělat, v tomto případě by tedy neměl mít strach vystřelit. Pokud ten strach má, například z toho důvodu, že trenér na něj bude okamžitě křičet, bude ho ponižovat v kabině v poločasové přestávce z důvodu neúspěšné střelby, to je cesta do pekel.

Takový hráč nikdy nevystřelí, vždy bude hledat nějaké náhradní řešení a to není pro něj ani pro tým dobré.

Další pravidlo, které si hráči, ale nakonec i trenéři často neuvědomují je, že cílem hráče, který se nachází ve výhodné střelecké pozici, by nemělo být pouze to, aby vystřelil, ale hráč musí k zakončení přistupovat tak, že jeho cílem je vstřelit branku.

Často od hráčů slyším, že akci zakončili, že vystřelili. To je ale přece málo, hráči musí chtít vstřelit branku. Nebudou pak uspokojeni pouze tím, že si připíší čárku do statistiky za střelbu na branku soupeře a po zápase pak budou rozebírat, co by se stalo, kdyby to víc podebrali, utáhli nebo si míč ještě více navedli na branku. To je úplně k ničemu.

Měli by střelbu trénovat i týmy, které s góly nemají problém?

Určitě, to že se mi v něčem, konkrétně ve střelbě, momentálně daří a vychází, není důvodem k tomu, abych na sobě přestal v této oblasti pracovat.

 

Plánované akce

No events found

Přihlašovací formulář

TOP článek

Aktuální téma: Zimní přípravné období 2016

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 3D ANIMACE  Tak jako každý rok touto dobou čeká v následujících týdnech fotbalisty a fotbalistky všech výkonnostních úrovní a věkových kategorií pečlivě připravené a naplánované zimní přípravné období, které není mezi hráči úplně oblíbené.
 
Zimní přípravné období jsme na těchto stránkách podrobně rozebírali v článcích Jak naplánovat zimní přípravu a nebo také Zimní příprava trochu jinak

Číst dál...

Seriály

Dne 13.12.2013, 08:44 napsal Jiří Formánek
serial-zakonceni-po-centru-11-31-42  SERIÁL  Páteční článek na stránkách portálu fotbalových trenérů www.trenink.com bude patřit ohlédnutí do minulosti publikovaných cvičení. Třídílný seriál trenéra Jiřího Formánka nabízí našim čtenářům-trenérům inspiraci pro nácvik zakončení po centru z křídelního prostoru. Název seriálu je Zakončení po centru 1:1, 3:1, 4:2. Cílem trojice cvičení je naučit hráče vybírat prostor v pokutovém území....

Louis van Gaal: Střelba v pokutovém území (1. část)

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 3D ANIMACE  V minulých týdnech jsme na stránkách www.trenink.com publikovali seriály cvičení Zápasové zakončení v pokutovém území (4 cvičení) a Střelba od brankové čáry (4 cvičení), které byly zaměřeny na nácvik zakončení z prostoru pokutového území.
 
První díl seriálu Střelba v pokutovém území je inspirován cvičením holandského trenéra Louise van Gaala, které použil v průběhu otevřeného předzápasového tréninku Manchesteru United před přípravným utkáním s Los Angeles Galaxy

Číst dál...

Herní cvičení: 1:1 se sprintem od brankové čáry

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

 AKTUALIZOVÁNO  Ve středečním článku na stránkách trenérského portálu www.trenink.com, se stejně jako minulý týden cvičením Osobní obrana s krytím míče 1:1 v prostoru, vracíme ke starším úspěšným cvičením z počátku fungování tohoto portálu, o kterých si myslíme, že si zaslouží Vaši pozornost a které byste měli v tréninku vyzkoušet.

Dnešní jednoduché herní cvičení s názvem Jeden na jednoho se sprintem od brankové čáry je zaměřeno na schopnost hráčů prosadit se v souboji jeden na jednoho (1:1) v prostoru před pokutovým územím soupeřovi branky. Od hráčů vyžadujeme důraz v osobním souboji a tah na branku okamžitě poté, co hráč dostane míč pod svou kontrolu.

Číst dál...

Průpravné cvičení: Přihrávky ve trojici (1. část)

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 3D ANIMACE  Na stránkách www.trenink.com vyšly v posledních týdnech seriály Rychlá kombinace ve tvaru Y (3 cvičení) nebo Narážečka za narážečkou (4 cvičení), které se zaměřovaly na rozvoj přihrávání a jednoduchou kombinaci.
 
První díl nového seriálu Přihrávky ve trojici v sobě kombinuje nácvik dlouhých přihrávek, pohybu hráčů bez míče a narážeček na malém prostoru. Cvičení je vhodné i pro individuální trénink trojice hráčů.

Číst dál...

Průpravné cvičení: Přihrávky FC Barcelona ve čtverci (4. část)

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 3D ANIMACE  "Nejúspěšnější tým posledních let FC Barcelona byl, je a jistě i bude inspirací pro trenéry z celého světa, bez ohledu na věkovou kategorii" říká autor dnešního článku na stránkách www.trenink.com a upozorňuje na reportáž Filipa Toncara ze stáže v tomto velkoklubu.
 
Čtvrtá část seriálu Přihrávky FC Barcelona ve čtverci je od trenéra Jiřího Formánka, který se inspiroval cvičením FC Barcelona zaměřeným na přihrávky, přijmutí míče, výběr a pohyb bez míče. Cvičení navazuje především na první díl seriálu, ale akcentuje především jednodotekovou kombinaci.

Číst dál...

Průpravné cvičení: Manchester United - přihrávky (5.část)

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
 3D ANIMACE  Pátá část seriálu  Manchester United - přihrávky, která je inspirována cvičením Alexe Fergusona a Roye Hodgsona, je určeno ideálně pro pět, případně šest hráčů a navazuje předevší na první díl seriálu.
 
Cvičení je organizováno proudovou metodou, určeno je pro věkové kategorie od žákovské po mužskou. Jednoduchá organizace toto cvičení předurčuje pro zařazení do průpravné části tréninkové jednotky, jako vhodné cvičení pro zahřátí organismu před další činností.

Číst dál...

Průpravné cvičení: Přihrávky FC Barcelona ve čtverci

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  3D ANIMACE  "Nejúspěšnější tým posledních let FC Barcelona v posledních měsících neprožívá tak úspěšné období, jak jsou všichni za předchozí roky zvyklí. Přesto je a bude tento top tým inspirací pro trenéry z celého světa," říká autor dnešního článku na stránkách www.trenink.com a upozorňuje na reportáž Filipa Toncara ze stáže v tomto velkoklubu.

Autor dnešního cvičení Přihrávky FC Barcelona ve čtverci je trenér Jiří Formánek, který se inspiroval cvičením FC Barcelona zaměřeným na přihrávky, přijmutí míče, výběr a pohyb bez míče.

Číst dál...