Odborníci ze Zdravotnické záchranné služby Podbořany MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka DiS. na stránkách trenérského portálu publikovali již tři články Neodkladná resuscitace (oživování) pro laiky, Poranění svalů a Poranění kloubů. Dnes přicházejí s dalším: Termická poranění - poškození chladem.

Omrzlina je akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu. Při silném větru k ní může dojít i při vyšších teplotách.

K omrznutí dochází nejdříve na místech, která jsou zcela vystavená účinkům mrazu a větru, jako jsou např. tváře, nos, ušní boltce, nebo na nedostatečně chráněných místech, jako jsou prsty rukou a nohou. Teplota na zmíněných periferních částech klesá v chladu mnohem rychleji.

Co rozumíme pod pojmem klouby? Klouby představují pohyblivé spojení kostí v těle. Každý kloub se skládá z hlavice a kloubní jamky. Jsou pokryté kloubní chrupavkou. Uvnitř kloubu v kloubní dutině se tvoří tzv. synoviální tekutina, která slouží k promazávání kloubních struktur a tím k hladkému pohybu. Kloub je zvenku chráněn pevnými vazivovými provazci, které vytvářejí kloubní pouzdro. Existují různé druhy kloubů umožňující různé druhy pohybů. Nejpohyblivějšími klouby v těle jsou kloub ramenní a kyčelní.

Jaká jsou nejčastější poranění kloubů? Vždy záleží na mechanismu úrazu. Úraz může způsobit zavřené nebo otevřené poranění kloubu. Tupé poranění může způsobit pohmoždění kloubu (kontuzi) s následným větším či menším výlevem krve do kloubu nebo okolních tkání. Násilným nebo přehnaným pohybem v kloubu nad normální rozsah může nastat podvrtnutí (distorze) kloubu. Podobným násilím, kdy ale dojde navíc k oddálení a opětnému návratu hlavice a jamky, vzniká neúplné vymknutí (subluxace). Pokud k návratu hlavice do jamky nedojde, hovoříme o vykloubení (luxaci).

Poranění, která vedou k poškození svalů, kloubů, nebo kloubních vazů zpevňujících klouby, jsou při sportu častá a velmi bolestivá. Vykloubení může být zaměněno nebo provázeno zlomeninou. Proto, nejste-li si jistí druhem a závažností poranění, ošetřujte je jako zlomeninu a zajistěte co nejdříve odbornou zdravotnickou pomoc.

Jak pracují svaly? Svaly umožňují pohyb nejrůznějších částí lidského těla. Rozeznáváme tři druhy svalů: kosterní (příčně pruhované), orgánové (hladké) a srdeční. Všechny druhy svalů vyvolávají pohyb stahováním a uvolňováním.

Kosterní svaly

Kosterní svaly pracují pod kontrolou našeho vědomí (můžeme je ovlivnit vůlí). Jejich pohyby koordinují motorické nervy. Kosti kostry fungují jako nosná konstrukce svalů, které jsou k nim připojeny pruhy silných vláknitých tkání, kterým říkáme šlachy. Příčně pruhované svaly působí ve skupinách. Jedna skupina se stahuje, aby vyvolala pohyb kostí a ve stejném čase se druhá skupina uvolňuje, aby tento pohyb umožnila.

Neodkladná resuscitace znamená obnovení životních funkcí, tedy obnovení spontánního dýchání a krevního oběhu po jejich vymizení. Příčiny mohou být různé. U dospělých dojde k zástavě oběhu zejména při onemocněních srdce, u dětí bývají příčiny spíše dechové, nejčastěji dušení při vdechnutí cizího tělesa.

Člověk, který má zástavu dechu a oběhu, je v bezvědomí, nereaguje na nás, to znamená, že je neoslovitelný, nehýbe se, nedýchá, někdy můžeme zastihnou lapavé konečné dechy. Postupně se mění i barva jeho obličeje do modrofialova.

Cílem kardiopulmonální resuscitace (KPR), neboli oživování je, jak bylo uvedeno výše, obnovení dechu a oběhu. Provádíme ho nepřímou srdeční masáží a umělým dýcháním z plic do plic. Jakým způsobem se resuscitace provádí uvádí Evropská rada pro resuscitaci (ERC) ve svých nových doporučeních z roku 2005?. Nová doporučení přinesla celou řadu zjednodušení postupů zejména pro laiky, oproti minulým létům.