Sdílejte:
"Problematika atletického tréninku, respektive běžecké a kondiční práce z pohledu požadavků na hráče fotbalu, se v tréninku fotbalistů dostává víc a víc do popředí zájmu. A to nejen v průběhu kondiční přípravy na sezonu, ale i v průběhu sezony. Přičemž je třeba mít na paměti, že kondiční práce fotbalisty je dosti odlišná od sportovní přípravy atleta," říká autor dnešního článku Karel Walter, šéfredaktor portálu www.atletickytrenink.cz.V druhém díle miniseriálu, který navazuje na první díl s názvem Akcelerační rychlost, se zaměříme v běžecké přípravě fotbalistů na vytrvalost. Z kondičních schopností má ve fotbale bezpochyby velkou důležitost. Hráč národního mužstva urazí během 90minutové hry až 13 km běhu, sprintu a chůze. Pokud není vytrvalost na dostatečně vysoké úrovni, není schopen ani technicky zdatný hráč svou obratnost po celé trvání hry rozvíjet.
Atletický trenér a majitel agentury Walter, působící na poli sportmanagementu, si pro čtenáře portálu fotbalových trenérů trenink.com připravil třídílný seriál s názvem Fotbalová škola běhu.
Nácvik základní vytrvalosti tvoří po několikatýdenní přestávce těžiště každé přípravy na sezónu. Vytrvalostní běh se absolvuje při nízké a střední intenzitě. Zde je však nutná podmínka, aby běžci měli stejnou úroveň vytrvalostních schopností. Výhoda této metody je v přirozené možnosti komunikace společně běžících.
Jakmile komunikace utichne, je to známka toho, že jsme se dostali do oblasti, kde již nedochází primárně k rozvoji základní úrovně vytrvalosti a je třeba tempo zpomalit. Její nevýhoda spočívá v jednotvárném rytmu pohybu, který má jen málo společného s fotbalově specifickými koordinačními a dynamickými schopnostmi. Jiné možnosti nabízí fartlek, který má k vlastnímu výkonu na trávníku daleko blíž.
Fartlek = hra s rychlostí
Fartlek se rozvinul ve třicátých letech minulého století ve Švédsku jako "hra s rychlostí". Kombinují se v něm formy zatížení různých metod (intervalové, opakovací a střídavé) se změnami rychlosti přizpůsobenými situaci (terén x dráha) a vytvářejí se tím rozmanité tréninkové podněty.
Díky volně zvoleným časovým intervalům a intenzitám zatížení lze dosáhnout zlepšení jak aerobní, tak anaerobní kapacity i specifických kondičních faktorů. Ve fartleku se používají rozmanitá zatížení – běh, sprint, chůze, skoky atd. Také ve vlastním fotbalovém utkání vznikají podobné atributy zatížení (rychlé trháky na 2 až 4 metry, patnácti až dvacetimetrové sprinty, tempové běhy až do 70 m).
Dále realizují hráči rozmanité výbušné, dynamické pohybové činnosti s vysokým technicko-koordinačním profilem (střelba hlavou z otočky, střelba z různých úhlů a vzdáleností apod.), které se do fartleku mohou integrovat také.
Příklady fartleků s různým těžištěm:
A) Fartlek zaměřený na rychlost
Prostředí: les
5–10 min rozběhání, následuje rozcvičení, strečink
4x 75 m stupňované běhy na rovné dráze (rovinky)
4x 25 m sprinty na rovné dráze
4x 15 m běh do svahu (sprint)
4x 200m tempový běh – vždy 3 min klusat
B) Fartlek zaměřený na aerobní vytrvalost
5–10 min rozběhání, rozcvičení, strečink
3 min středním tempem
úsek 30, 60, 90, 60, 30 sekund vždy čiperným tempem
3 min středním tempem
forma: 3 min – 30 s – 3 min – 60s – 3 min – 90s...
opakovat 2x
C) Fartlek zaměřený na odrazovou sílu
5–10 min rozběhání s prací hlezenních kloubů, rozcvičení, strečink
4x 25 m skoky stranou vlevo/vpravo
4x 25 m poskoky jednonož, vždy 10 m L/P
4x 25 m výbušný běh poskočný
4 skokové běhy vždy s 6 až 8 skoky po sobě maximální intenzitou
Poznámka: Uvedené parametry v článku nejsou žádné dogma. Experimentování se meze nekladou. Parametry se mohou měnit s ohledem na zdravotní stav, tréninkové podmínky či období, ve kterém se zrovna nalézáme. Mění se jak délka "meziklusu", tak délka vkládaných úseků. Příkladů může být proto bezpočetně mnoho...
Obecně se jedná o dva druhy fartleků (uvedu příklady při běhu do svahu):
(1) Fartlek v kopcovitém terénu - vždy, když běžíme do libovolného kopce, zvýšíme úsilí. Může se jednat o pár desítek metrů nebo sto dvě stě metrů. Prostě, jakmile se běží do nějakého svahu, "zrychlit". Doba trvání může být libovolně dlouhá.
(2) Druhý typ je, že se běží opakovaně okruh se svahem o určité délce.
Vše záleží na stavu trénovanosti a co chceme v tréninkovém procesu vlastně rozvíjet...
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.