Sdílejte:
Asistent trenéra plzeňské U19 a přispivatel portálu trenink.com Jiří Žilák na těchto stránkách publikoval dva úvodní díly seriálů věnovaných brankářům Technika chytání míče ve stoje, v pádu a Chytání střel po předchozích činnostech. Dnes přináší našim čtenářům cvičení určené hráčům do pole, zaměřené především na hru jedním dotykem.Název dnešního článku je Uvolnění prostoru prvním dotykem, velice důležitá v tomto cvičení je součinnost hráčů a plynulost kombinace na jeden dotek. Hráči musí po celou dobu cvičení udržet koncentraci a okamžitě po odehrání míče si najít volný prostor pro příjem přihrávky.
Cvičení obvykle zařazujeme do průpravné části, zvládnou ho prakticky všechny věkové kategorie, ale mladší hráči mohou mít problém s větším počet (sledem) různých akcí problém.
Cíl průpravného cvičení:Cílem průpravného cvičení, které je zaměřeno na součinnost hráčů s důrazem na přesnost přihrávek, je uvolňování prostoru po přihrávce prvním dotykem. Během cvičení dbáme na koncentraci hráčů v průběhu celého řetězce cvičení.
Popis průpravného cvičení
- cvičení je vhodné pro 7 - 10 hráčů
- všech věkových kategorií
- cvičení je doporučeno provádět na jeden dotek
- vyjma hráče D, který musí hrát alespoň dvěma doteky
- důležité je hráče nabádat, aby po odehrání míče vybíhali "oblouk"
- čímž se učí po přihrávce uvolňovat prostor
- rovněž je důležité dbát na přesnost přihrávek a ne na rychlost provedení
- celou akci zahajuje hráč A
- hráč A přihrává (1) na hráče B
- hráč B prvním dotykem sráží (2) zpět na hráče A
- hráč A opět prvním dotykem (3) dává na hráče C
- hráč B okamžitě po odehrání míče uvolňuje prostor
- následně hráč B dostává přihrávku (4) od hráče C
- hráč C opět obloukem si dělá prostor pro obdržení přihrávky
- a dostává přihrávku (5) od hráče B
- hráč C pokud možno prvním dotykem dává přihrávku (6) na hráče D
- hráč D krátce navede míč okolo kuželu
- dává přihrávku (7) na hráče E
- okamžitě se po přihrávce obrací do oblouku
- od hráče E dostává přihrávku (8) do běhu
- hráč D přihrává (9) na hráče F
- hráč F si naráží (10) zleva okolo kuželu
- nabíhá zprava okolo kuželu
- kam dostává od hráče G přihrávku (11)
- hráč G opět otvírá prostor
- a dostává přihrávku (12) od hráče F
- hráč G akci zakončuje přihrávkou (13) na pozici hráče A
Posuny hráčů při cvičení:
- A na pozici hráče B
- B na pozici hráče C
- C na pozici hráče D
- D na pozici hráče E
- E na pozici hráče F
- F na pozici hráče G
- G na pozici hráče A
Varianty:
- novou akci může další hráč zahajovat, pokud se první míč nachází zhruba u hráč E.
- hráči celou akci provádí "slabší nohou"
- cvičení je možné provádět v protisměru
- pokud hráči nemají odpovídající úroveň herních dovedností, je možně cvičení provádět na více doteků
Pomůcky:
- 2x míč
- 7x malé kužely (mety, kloboučky)
- 2x velké kužely (popřípadě zapichovací panáky nebo tyče)
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.