Obratnostní a koordinační schopnosti lze ve fotbale rozvíjet různými tréninkovými metodami od pohybových her, přes honičky a různé překážkové dráhy až po různá akrobatická cvičení.
Třetí část seriálu s názvem Cvičení pro koordinační pás (žebřík) navazuje na první a druhý díl. V průběhu dalších týdnu přineseme čtenářům portálu www.trenink.com několik dlaších dílů. Třetí část seriálu je zaměřena na poskoky snožmo při čelním postavení hráče.
Cvičení zařazujme na úvod hlavní části tréninkové jednotky, hned za průpravnou část, kdy je organismus hráčů dostatečně připraven na náročné rychlostně-koordinační cvičení. Doporučujme pro všechny věkové kategorie, především pro senzitivní období koordinačních schopností (7-12 let).
Cíl kondičního cvičení:
Cílem rychlostně-koordinačního cvičení je rozvoj těchto schopností nespecifickou formou s využitím koordinačního pásu (koordinačního žebříku), které jsou základem technické stránky herních dovedností malých i velkých fotbalistů. Dnešní dvě cvičení jsou zaměřena na poskoky snožmo při čelním postavení hráče k koordinačnímu žebříku.
Popis koordinačních cvičení:
Cvičení 6
- hráč se postaví bokem k prvnímu okénku žebříku
- tak aby žebřík měl po levé ruce
- obě dvě nohy jsou mimo žebřík
- hráč je čelem ke směru pohybu
- v průběhu celého cvičení provádí hráč poskoky snožmo
- akci začíná hráč skokem vlevo do prvního pole žebříku
- následuje skok vpřed šikmo vpravo
- tak aby hráč stál mimo pole žebříku a byl na úrovni druhého pole
- poté hráče poskočí vlevo do druhého okna žebříku
- a znovu následuje skok vpřed šikmo vpravo
- tak aby hráč stál mimo pole žebříku a byl na úrovni třetího pole
- poté hráče poskočí vlevo do třetího okna žebříku
- cvičení se následně opakuje
Varianty:
- cvičení je třeba provádět i na levé straně žebříku (pásu)
Cvičení 7
- hráč se postaví bokem k prvnímu okénku žebříku
- tak aby žebřík měl po pravé ruce
- obě dvě nohy jsou mimo žebřík
- hráč je čelem ke směru pohybu
- v průběhu celého cvičení provádí hráč poskoky snožmo
- akci začíná hráč skokem vpravo do prvního pole žebříku
- následuje ještě jeden skok vpravo
- tak aby hráč stál mimo pole žebříku a byl na úrovni prvního pole
- následuje skok vpřed šikmo vlevo do druhého pole žebříku
- hráč pokračuje poskokem vlevo
- tak aby hráč stál mimo pole žebříku a byl na úrovni druhého pole
- hráč pokračuje skokem vpřed šikmo vpravo do třetího pole žebříku
- následuje ještě jeden skok vpravo
- tak aby hráč stál mimo pole žebříku a byl na úrovni třetího pole
- následuje skok vpřed šikmo vlevo do čtvrtého pole žebříku
- hráč pokračuje poskokem vlevo
- tak aby hráč stál mimo pole žebříku a byl na úrovni čtvrtého pole
- cvičení se následně opakuje
Poznámky:
- po hráčích požadujeme správné technické provedení jednotlivých cvičení
- upřednostňujeme kvalitu technického provedení proti rychlostní provedení
Pomůcky:
- 1x koordinační pás (koordinační žebřík)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.