Sdílejte:
Nový týden zahajujeme druhým dílem komplexně zpracovaného šestidílného seriálu autora Josefa Vrážela, který čtenáře web portálu fotbalových trenérů trenink.com postupně po uvedení do problematiky přejde k metodice tréninku a rozvojům jednotlivých typů síly.Rozhodující druhy síly, které ovlivňují výkon fotbalisty, jsou:
Maximální síla se chápe jako nejvyšší hodnota síly, kterou lze vyvinout v izometrickém stahu (délka svalového vlákna zůstává stejná), nebo se kterou lze ještě provést pohyb při nejvyšším odporu bez ohledu na rychlost jejího vyvinutí.
Rychlá síla se uplatňuje se v pohybech s maximální rychlostí, jako například běh, plavání, cyklistika.
Rozdělení silových schopností dle J. Weinecka (1996):
Existuje úzká závislost mezi úrovní maximální síly a momentální úrovní rychlé síly. Rozvoj maximální síly musí být maximálně přizpůsoben požadavkům fotbalu. Nesmí vést k tvrdosti a negativně ovlivňovat rychlost.
Cílevědomý rozvoj svalstva by tedy měl být optimálně, ne však maximálně zaměřen na oblast zrychlujícího svalstva nohou. Růst síly by měl být zajištěn bez podstatného zvětšování objemu svalstva a váhy, především intrasvalovou a intersvalovou koordinací (koordinace uvnitř a mezi svaly).
Explozivní síla – jedná se o co nejrychlejší vyvinutí úsilí, které má břemenu, nebo vlastnímu tělu udělit co nejvyšší zrychlení – odrazy, skoky, hody atd.
Rychlá síla se uplatňuje se v pohybech s maximální rychlostí, jako např. běh, plavání, cyklistika.
Pohyby acyklického charakteru (jednorázové), nebo cyklického (opakované) např. běh, jsou nejdůležitějším silovým faktorem v kopané, neboť se při nich vyskytují vysoce explozivní pohyby. Rozeznáváme zrychlující (skoky, střelba, napadání, nástupy) a brzdící (prudká zastavení, změny směru, doskoky, tlumení pohybů např. po střelbě….) silové impulzy. Silové schopnosti se rozvíjejí především dynamickými tréninkovými formami, spojením pozitivně a negativně působících podílů. Přitom je třeba neustále přihlížet k vazbě na maximální sílu.
Silová vytrvalost (statická, dynamická) je schopnost relativně dlouho a opakovaně vyvíjet optimální svalové úsilí. Silová vytrvalost představuje speciálně ve zvláštní formě rychlostně silové vytrvalosti důležitý silový faktor, určující výkonnost.
Vyzkoušeli jste toto cvičení? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskusní fórum
{moscomment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.