Čtvrtečním dopoledním článkem s názvem Prostředky tréninku silových schopností - metodika tréninku navazujeme na dva
[1]
[2]
předchozí díly komplexně zpracovaného šestidílného seriálu autora Josefa Vrážela, který čtenáře web portálu fotbalových trenérů trenink.com postupně po uvedení do problematiky přejde k metodice tréninku a rozvojům jednotlivých typů síly.V průběhu tréninku silových schopností je třeba dbát na optimální vyváženost mezi těmito metodotvornými činiteli:
(1) počet opakování cviků a počet opakování sérií
(2) doba a způsob odpočinku mezi cviky, mezi sériemi a mezi jednotlivými tréninky
(3) způsob provedení cviku - průběh pohybu.
Typy cvičení podle druhu síly:
(1) stimulace absolutní síly - vysoký odpor, střední rychlost, nízký počet opakování
(2) stimulace rychlé a výbušné síly - střední odpor, vysoká rychlost, střední počet opakování
(3) stimulace vytrvalostní síly - nízký odpor, nízká rychlost, vysoký počet opakování
V praxi se při posilování soustřeďujeme převážně na rozvoj některé ze tří svalových skupin:
(1) svalstvo nohou a oblasti kyčelního kloubu
(2) svalstvo trupu
(3) svalstvo paží a pletence ramenního.
Nejčastěji používané organizační formy
Pro cvičení určená ke stimulaci silových schopností se používají nejčastěji tyto organizační formy (Bartoň, 1987):
(1) cvičení na stanovištích (vhodné pro rozvoj rychlé síly a pro komplexní posilování)
(2) kruhový trénink (rozvoj vytrvalostní síly)
(3) hry a soutěže (vhodné pro komplexní posilování a skokanská cvičení)
Plánování tréninku
Při plánování TJ, mikrocyklu a mezocyklu se v praxi používají tři možné kombinace rozvoje maximální a rychlé síly:
(1) v TJ po tréninku maximální síly ihned následují rychlé posilující cvičení
(2) mezi TJ maximální síly
(3) po ukončení období tréninku maximální síly a pak izolovaně trénink rychlé síly.
Trénink síly dvakrát týdně s odstupem 36 - 48 h mezi jednotkami.
Na úrovni TJ se doporučuje toto pořadí:
(a) v přípravném období:
- technika a rychlost před maximální silou
- maximální síla před silovou vytrvalostí a vytrvalostí
(b) v hlavním (závodním) období:
- rychlost a rychlá síla před technikou
- technika před maximální silou
- obecná vytrvalost vždy nakonec
- při tréninku rychlé síly a maximální síly může stát rychlá síla před maximální silou nebo za ní.
Vyzkoušeli jste toto cvičení? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskusní fórum
{moscomment}

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.