Cvičení s názvem Souboj zády k sobě v sobě kombinuje jak herní, tak kondiční složku individuálního herního výkonu. Herní složka je reprezentována vedení a ovládáním míče v souboji jeden na jednoho, kondiční složka klade důraz na koordinaci, herní obratnost a rychlost. Tak jako v cvičení Přihraj a vyraž bez míče, ve kterém se zaměřujeme na rozvoj startovní rychlosti a akcelerace po předchozím odehrání míče.
Tréninkové cvičení je určeno pro žákovské a dorostenecké kategorie, podobně jako v cvičení Honička s míčem okolo zdi, ve kterém se zaměřujeme na časté změny směru vedení míče, vždy jako reakce na pohyb soupeře z dvojice a to bez ohledu na to, zda je jedná o chytače nebo chytaného hráče. V průběhu cvičení dbáme na maximální intenzitu provádění, jak od útočícího, tak od bránícího hráče.
Tipy na cvičení zaměřené na ovládání míče:
- Naražení a provedení míče v kruhu
- Souboj 1:1 po příčné přihrávce
- Přijmutí míče a zakončení do malé branky
Cíl herně-kondičního cvičení:
Cílem cvičení je naučit hráče reagovat na herně proměnlivou situaci, která nastává v situaci, kdy mezi hráče stojící zády k sobě spadne míč na zem. Hráči musí umět zareagovat, pokusit se získat míč a vyřešit souboj jeden na jednoho. Útočící hráč si musí vyhodnotit herní situaci a postavení soupeře a rozhodnout se na jakou branku bude útočit. Bránící hráč bez míče se pokouší o konstruktivní odebrání míče a vytlačení hráče s míčem do nevýhodné pozice.
Organizace herně-kondičního cvičení:
- herním prostorem je obdélník
- rozměry herního prostoru jsou 15x10 metrů
- na delších stranách jsou v rozích postaveny 4 branky
- branky jsou postaveny ze zapichovacích tyčí
- branky postavené na diagonále jsou barevně odlišené
- velikost branky jsou 2 metry
- cvičení je určeno pro 6 hráčů do pole
- aktivně se cvičení účastní 2 hráči, vždy po jednom z každého týmu
- jejich startovací pozici je v těžišti herního prostoru
- kde stojí zády k sobě
- mezi hráči, v úrovni zad nebo beder je míč
- který hráči drží mezi sebou
Popis herně-kondičního cvičení:
- cvičení zahajuje trenér pokynem (písknutí, tlesknutí)
- dvojice hráčů se otáčí směrem k sobě
- míč, který byl mezi nimi padá na zem
- snahou hráčů je získat míč pod svou kontrolu
- v případě zisku míče se hráč snaží docílit vstřelení branky do jedné z branek soupeře
- bránící hráč se pokouší o konstruktivní odebrání míče
- maximální délka jednotlivé akce je 15 vteřin
- v průběhu cvičení je třeba dodržet interval zatížení a interval odpočinku
Tipy na soubojové situace jeden na jednoho:
- Chyť si svoji myšku v trojúhelníku
- Souboj 1:1 se střelbou po výběru branky
- Kondiční souboje 1:1 v kosočtverci
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zmenšit/zvětšit)
(b) tvar herního prostor (čtverec, kruh, ...)
(c) velikost branek pro provedení/zakončení
(d) rozmístění branek po obvodu herního prostoru
(e) délku trvání intervalu zatížení
- branku je možné vstřelit do libovolné branky
- malé branky je možné nahradit brankami s brankáři
- výchozí pozice hráčů je mimo těžiště herního prostoru
- další varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 6x míč
- 4x mety (kloboučky, kužely)
- rozlišovací trika (2 barvy)
- 8x zapichovací tyče (2 barvy)
- 4x malá přenosná branka (varianta)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.