Autor Jiří Formánek se na stránkách fotbalových trenérů www.trenink.com již několikrát problematice centrovaných míčů několikrát věnoval, například v průpravné hře Hojnost centrovaných míčů, která byla podobně jako dnešní cvičení organizována na polovině normální hrací plochy.
Dnešní cvičení se jmenuje Nekonečné centrované míče po výhozu brankáře, určeno je pro hráče z křídelních prostorů, kteří by měli získat větší jistotu při zahrávání centrovaných míčů na zakončující hráče, od hráčů v pokutovém území vyžadujeme efektivitu v zakončení s důrazem na zakončení prvním dotykem.
Cvičení zařazujeme do hlavní nebo závěrečné části tréninkové jednotky, cvičení je určeno pro celý tým, s důrazem rozdělení hráčů podle jednotlivých postů. Cvičení zvládnou již hráči žákovských týmů, vhodnější však je pro dorostenecké týmy.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení, aby krajní (křídelní) hráči získali jistotu při zahrávání centrovaných míčů z křídelních prostorů, naučili vhodně načasovat přihrávku. Pro hráče, kteří nabíhají na centrované míče a zakončují je cvičení vhodné pro správně načasovaný náběh na centrovaný míč, výběr místa v pokutovém území, zakončení hlavou nebo nohou po centrovaném míči. Od hráčů vyžadujeme energický náběh do zakončení s cílem vstřelit branku. Bránící hráči musí dbát na pokrytí nabíhajících hráčů.
Popis herního cvičení:
- cvičení je určeno pro:
(a) 16 hráčů do pole (8:8)
(b) 2 brankáře
- hrací plochou je polovina hrací plochy
- nebo herní prostor o velikosti má rozměry 60 x 50 metrů
- podél delších autových čar jsou 12 metrové zóny (křídelní prostory)
- každému z mužstev chytá ve velké brance brankář
- uvnitř hrací plochy hrají dvě družstva (6:6):
(a) 2 útočníci (U)
(b) 2 záložníci (Z)
(c) 2 obránci (O)
- v každé křídelní zóně je po jednom hráči z každého týmu (L + P)
- cvičení je vhodné pro týmy hrající v rozestavení 4:4:2
- úkolem mužstva zahajující akci výhozem je vstřelit branku
- do každé akce se zapojuje 10 hráčů:
(a) dva brankáři
(b) 6 ofenzivních hráčů
(c) 2 bránící hráči
- akci zahajuje brankář výhozem na libovolného hráče z křídelního prostoru
- neatakovaný křídelní hráč navede míč na centr
- do zakončení nabíhají:
(a) dva útočníci
(b) dva záložníci do pozice hráčů na odražený míč
(c) druhý křídelní hráč
- celou akci se snaží odbránit dva defenzivní hráči
- akce se nedohrává, končí prvním zakončením
- následující akci zahajuje druhý brankář
- akce probíhá na druhou stranu
Varianty:
- cvičení může být určeno i pro 14, 12 nebo 10 hráčů
- křídelní zóny mohou být různě široké (8,10,15,18) metrů
- rozestavení hráčů je možné změnit podle jiného rozestavení (4:5:1, 4:3:3)
- do akce se nemusí zapojovat druhý křídelní hráč
- do bránění se zapojují i záložníci
- do bránění se zapojuje pouze jeden obránce
- centrující má na centr pouze dva doteky
- brankář akci zahajuje:
(a) výkopem z ruky
(b) výkopem ze země
Pomůcky:
- 2x velké branky (přenosné)
- 16x míč
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
- 16x rozlišovací trika 8:8 (2 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.