Název druhé části [1] cvičení Souboj 1:1 zády k brance soupeře napovídá, že po hráčích v ofenzivním postavení budeme požadovat přijmutí míče zády k brance soupeře, otočení se s míčem a jeho navedení do výhodné střelecké pozice. Bránící hráč reaguje na pohyb útočníka a okamžitě po přihrávce útočníka napadá, tak jako v Jeden na jednoho (1:1) s bočním postavením obránce.
"Soubojové situace jeden na jednoho jsou součástí každého utkánía to bez rozdílu úrovně soutěže nebo věkové kategorie. Proto by cvičením na zdokonalování této herní činnosti měla být v tréninkovém procesu věnována velká pozornost," říká autor článku Jiří Formánek, který například již uveřejnil cvičení Vyber si míč a zakonči 1:1.
Cvičení je kondičně velmi náročné, je třeba dodržovat správný poměr zatížení a odpočinku. Zvládnou ho již hráči z přípravek, nutné je však upravit velikost herního prostoru.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit hráče řešit soubojovou situaci jeden na jednoho (1:1) v prostoru těsně před pokutovým územím. Cvičení si klade za cíl naučit hráče, který je postaven zády k brance soupeře, převzit míč, odpoustat se od pomyslného soupeře a připravit si střeleckou pozici pod tlakem dotírajícícho obránce.

Organizace herního cvičení:
- herním prostorem je prodloužené pokutové území
- na brankové čáře je postavena branka
- v prostoru před pokutovým územím je z kuželů postaven trojúhelník
- strana trojúhelníku je cca 10 metrů
- cvičení je určeno pro dvě skupiny hráčů:
(a) útočící tým (červení)
(b) bránící tým (žlutí)
- jeden z útočících hráčů se postaví do středu strany trojúhelníku
- té která je nejblíže brance
- bránící hráč s míčem se postaví k nejvzdálenejšímu vrcholu
Popis herního cvičení:
- akci zahajuje obránce, který přihrává na útočníka
- útočník přijme míč a vede ho vlevo nebo vpravo mimo kužely
- obránce okamžitě po přihrávce obíhá zvenku druhý kužel než útočník - po oběhnutí kuželu okamžitě napadá útočníka
- útočící hráč se pokouší o zakončení - bránící hráč se snaží vstřelení branky zakončit
- po skočnení akce (branka, střelba, faul, aut) následuje další dvojice
Varianta 1

Varianty:
- oba dva hráči provádí celou akci "slabší" nohou
- délka strany trojúhelníku se může libovolně měnit
- hráč s míčem zahajuje akci autovým vhazováním
- útočící hráč smí zakončit až když je uvnitř pokutového území
Pomůcky:
- 1x velká branka
- 3x zapichovací tyč (vetší kužely nebo kuželky)
- 10x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.