V minulosti vyšly na stránkách www.trenink.com dva zajímavé články Jeden na jednoho (1:1) s bočním postavením obránce a Jeden na dva (1:2) po vyběhnutí obránců, které stojí za připomenutí.
Název dnešního cvičení je Jeden na jednoho (1:1) po přenesení hry, autorem dnešního příspěvku je trenér Jiří Formánek, který se v tomto cvičení snažil pokouší navodit herní situaci 1:1 velmi blízkou utkání, kdy hráč z křídelního prostoru je "křižován" posledním obráncem, který přichází z bočního postavení.
Cvičení zvládnou všechny věkové kategorie, od přípravek počínají až po kategorii dospělých. Cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky. upozorňuji, že je třeba dbát na intervaly odpočinku a zatížení.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit ofenzivní hráče řešit situaci jeden na jednoho v případě, že bránící hráč nestojí v čelním postavení a navíc útočící hráč přijímá křížnou přihrávku. Bránící hráči si musí poradit se stejnou situací, kdy hráče, který jde do zakončení musí vytlačit do nevýhodné střelecké pozice, případně mu konstruktivně odebrat míč.
Organizace herního cvičení:
- herním prostorem je buď polovina nebo 2/5 hrací plochy
- na brankové čáře je umístěna branka
- cvičení je určeno minimálně pro:
(a) 1 brankaře
(b) 3-5 bránících hráčů
(c) 8-10 útočících hráčů
- hráči do pole jsou rozdělení na dva týmy
- vždy jeden bránící a jeden útočící
- brankář chytá v brance
- bránící tým je v kruhu u pokutového území
- přibližně 5 metrů před pokutovým územím je postaven kužel
- útočící hráči jsou rozestavení:
(a) jedna skupina na levém a pravém křídle (krajní hráči)
(b) druhá skupina ve středovém kruhu
- hráči v kruhu mají míče
Popis herního cvičení:
- středoví hráči si v kruhu přihrávají
- jeden z hráčů krátce vyvede míč mimo kruh
- a dává příčnou přihrávku na svého spoluhráče v křídle
- ve chvíli kdy středový hráč přihrává, tak první obránce obíhá kužel
- a napadá hráče v křídelním prostoru
- křídelní útočící hráči přijmou míč (křížnou přihrávku)
- vedou míč na branku a snaží se o úspěšné vyřešení soboje 1:1
- a vstřelení branky
- bránící hráči mají určeno v jakém pořadí budou bránit
- první z řady bránících hráčů je napadá a snaží se o:
(a) znemžnění střelby
(b) konstruktivní odebrání míče
- další akci trenér zahajuje až po skončení té předcházející
Varianty:
- přihrávka do křídelního prostoru jde po zemi/vzduchem
- hráči zůstávají ve svých pozicích (obránci brání, útočníci útočí)
- probíhá individuálně soutěž hráčů o větší počet vstřelených branek
- útočící hráči soutěží o počet vstřelených branek
Pomůcky:
- 1x velká branka (i přenosná)
- 5x mety (kuželky, kloboučky)
- 10x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.