Sdílejte:
"Učme se od nejlepších. To je motto, které nás bude doprovázet tímto článkem. V tomto seriálu si ukážeme, jakým způsobem lze v tréninkovém procesu zkvalitnit útočnou fázi svého mužstva. Lépe řečeno zakomponovat postupně herní návyky jednoho z nejlepších evropských týmů v historii do svých technicko-taktických vzorců," říká autor dnešního rpvního dílu Jakub Havránek.V minulých letech a měsících vyšlo na stránkách trenérského portálu www.trenink.com hned několik článků a seriálů, které se zabývaly hrou evropských fotbalových velkoklubů. Ladislav Matras se zaměřil na hru Barcelony, mnohem dřive to byl b>Vladan Pražák se svým čtyřdílným [1] [2] [3] [4] seriálem Moderejní pojetí fotbalu.
Pokud bude odezva od vás čtenářů-trenérů na tyto a další řádky pozitivní, pokusím se přiblížit způsoby založení, vedení a zakončování útočné fáze dalších velkoklubů.
Cíl cvičení:
Cílem tohoto cvičení je zafixovat u jednotlivých hráčů způsob zakládání, vedení a ve finální části útočné fáze zakončování. Vše při vzájemné součinnosti hráčů obranné, středové a koncové formace. Vycházíme přitom z herních prvků Juventusu Turín a jeho typických řešení těchto situací.
Popis cvičení:
- herním prostorem je polovina normální hrací plochy
- cvičení je určeno pro minimálně:
(a) 10 hráčů do pole
(b) 1 brankáře
- panáky rozestavíme podle obrázku
- = postavení bránícího mužstva
- útočící hráči zaujímají postavení dle jednotlivých postů:
(a) hráč A pravý krajní obránce
(b) hráč B pravý vnitřní obránce
(c) hráč C hrotový hráč
(d) hráč D pravý krajní záložník
(e) hráč E střední záložník
- cvičení zahajuje (1) hráč A přihrávkou na B
- ten druhým dotykem přihrává (2) na hráče C
- který se rychlým výpadem uvolňuje od soupeře
- sklepává (3) míč na pravého krajního záložníka
- hráč D přihrává (4) na hráče E
- E posílá (5) míč do křídelního prostoru na tandemově nabíhajícího hráče A
- pravý krajní obránce A po krátkém vedení (6) míče centruje (7) do pokutového území
- náběh do „vápna“ je:
(a) C na zdaní tyč
(b) E na penaltu
(c) D na přední tyč
- tato trojice hráče se snaží vstřelit branku
Varianty:
- do pokutového území přidáme 1, 2 obránce
- místo panáků použijeme pasivní obránce
- hráči mají na zakončení časový limit (dle výkonnosti svého mužstva)
- hráč přijímací míč si o něj musí nejprve verbálně říci
- po polovině času provádíme cvičení na druhou stranu
Pomůcky:
- 8x panák (popř. zapichovací tyč, apod.)
- 1x velká branka
- 10x míč
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.