"V tomto seriálu taktických cvičení nabízím inspiraci pro tréninkový proces ve kterém se zaměřujeme na hru v systému rozestavení 4:3:3," říká autor dnešního článku na www.trenink.com. Cvičení volně navazuje na seriál Křídelní hra v systému 4:4:2.
Trenér Jiří Formánek navazuje na první a druhý díl. Autor příspěvku pro čtenáře přiravil další část seriálu s názvem Vedení útoku v systému 4:3:3. Cílem cvičení opakovaná kombinace v křídelním prostoru a přenesení hry přdfinální přihrávkou.
Herní cvičení je určeno pro věkovou kategorii starších žáků a dorostenců, cvičení jsem úspěšně použil i u dospělých. Taktické cvičení patří do hlavní nebo závěrečné části tréninku.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit hráče zákládat postupné útoky v rozestavení 4:3:3 a využívat pro vedení útoku jak středové, tak krajní hráče. Ve třetí části seriálu se zaměřujeme na nácvik kombinace v křídelnímu prostoru a přenesení hry do druhého křídla. Zaměřujeme se na otevření prostoru pro předfinální přihrávku.
Organizace herního cvičení:
- herním prostorem jsou 2/3 hrací plochy
- herní prostor sahá od brankové čáře až k čáře 20 metrů za polovinu
- na brankové čáře je postavena branka
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře
(b) 10-16 hráčů do pole útočícího týmu
- útočící tým je v rozestavení 4:2:3 bez brankáře
- akci zahajují stopeři útočícího týmu
Popis herního cvičení:
- akci zahajují stopeři krátkým vyvedením míčem
- míč vedou směrem na svého krajního obránce
- poté následuje přihrávka na tohoto krajního obránce
- krajní obránce prvním dotykem vrací míč na rozehrávajícího stopera
- při zpětné přihrávce od obránce se uvolňuje křídelní útočník
- stoper přihrává na křídelního útočníka, který si sbíhá pro přihrávku
- pro možnou přihrávku si sbíhají střední záložník a hrotový útočník
- křídelní hráč prvním dotykem naráží na na hrotového útočníka
- okamžitě po naražení se uvolňuje do křídelního prostoru
- útočník prvním dotykem sráží na středového hráče
- středový hráč krátce mí vede do středu
- druhý středový hráč kolmo nabíhá do prostoru hrotového útočníka
- druhý křídelní hráč otvírá prostor pro náběh krajního obránce
- středový hráč dává dlouho příčnou přihrávku na naběhnutého hrajního obránce
- levý křídelní hráč hledá přihrávkou své spoluhráče
Varianty:
- středový hráč přihrávku dává na levého křídelního hráče
- akci může předcházet přípravná kombinace
- akci je možné zahajovat výkopem/výhozem brankáře bránícícho týmu
- útočící tým může mít svého brankáře, který akce zahajuje
- do cvičení je možné zařadit bránící hráče
Pomůcky:
- 1x branka
- 10x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.