AKTUALIZOVÁNO Autor Jiří Formánek si pro čtenáře trenérského portálu www.trenink.com připravil volné pokračování herního cvičení 4:3+1 na 3 branky v trojúhelníku. Snahou autora bylo udělat hru atraktivní pro bránící tým, který je veden ke konstruktivnímu odebírání míče.
Název dnešní publikované hry je 7:7 na 4 branky s brankářem v trojúhelníku, snahou trenérů, kteří zařadí tuto hru do své tréninkové jednotky, by mělo být především naučit hráče měnit těžiště hry ruku v ruce se změnou tempa hra, schopnost hráčů po kombinační hře na jeden dva doteky přenést hru dlouhou přízemní nebo vysokou přihrávkou.
Průpravnou hru zařazujeme buď do hlavní části nebo do závěrečné části tréninkové jednotky, hra je určena především pro žákovské, dorostenecké a dospělé věkové kategorie, podobně jako 8:8 na 2 doteky s trojúhelníkem uprostřed také od Jiří Formánka.
Cíl průpravné hry:
Cílem průpravné hry je u hráčů vypěstovat schopnost vyrovnat se s nestandardními podmínkami, jejich schopností měnit rytmus a těžiště hry. Ofenzivní hráči se musí naučit rozpoznávat, kdy má smysl zakončit a kdy naopak je účelnější přenést hru. Bránící tým má za úkol zahušťovat prostor mezi brankou a míčem a vhodným posouváním vytlačovat útočící tým ze střeleckých pozic. V případě získání míče, respektive konstruktivního odebrání, se snaží o rychlé založení akce a její zakončení do jedné ze čtyř branek.
Popis průpravné hry:
- hrácím prostorem je polovina normální hrací plochy
- v pomyslném středu hrací plochy je z kuželů postaven trojúhelník
- každá strana trojúhelníku (4-7m) představuje branku - v ose každé strany je postavena malá branka
- cvičení je minimálně určeno pro:
(a) 14 hráčů do pole
(b) 1 brankáře
- hráči do pole jsou rozdělení na dva barevně odlišené týmy
- brankář chytá ve všech třech brankách
- brankář se pohybuje pouze po obvodu trojúhelníku, nikoliv skrz
- bránící tým se snaží zabránit vstřelení branky do středového trojúhelníku
- v případě zisku míče se pokouší o zakončení akce do jedné ze 4 branek
- útočící tým se naopak snaží o zakončeí do středové tro-branky
- branku může vstřelit do libovolné branky trojúhelníku, ale pouze z vnějšku
- do prostoru trojúhelníku nesmí nikdo z hráčů
- neuplatňuje se pravidlo "ofsajdu"
- každou akci zahajují útočící hráči z obvodu hrací plochy
- interval zatížení se pohybuje 1 do 4 minut
- po jedné akci dochází k výměně hráčů v poměru 1:1 nebo 2:1
Varianty:
- počet hráčů a velikost hrací plochy může být:
(a) větší 8:8 nebo 9:9 na ploše 3/5 normální hrací plochy
(b) menší 5:5 nebo 6:6 na ploše 45x45 metrů
- brankář může přebíhat i skrz trojúhelník
- brankář má doteků stejně jako ostatní hráči
- brankář akci zahajuje výhozem na útočící hráče
- zakončení musí být prvním dotykem
- útočící hráči mají omezená počet doteků (2,3)
- finální přihrávka musí být hrána prvním nebo druhým dotykem
Pomůcky:
- 10x míč
- rozlišovací trika 7:7 (barvy)
- 3x tyče (velké kužely) na vyznačení trojúhelníku
- 4x malé branky
- nebo 8x vetší kužely (případně mety)
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.