Tiki-Taka je styl fotbalu, založený na krátkých přihrávkách, permanentním pohybu hráčů a charakteristickém způsobu držení míče. Tímto stylem si klubový fotbal v předchozích letech podmanila FC Barcelona nebo Manchester City, na reprezentční úrovní pak Španělsko pod vedením trenérů Luise Aragonése a Vicente del Bosque.
Kombinační cvičení s názvem Tiki-Taka ve čtverci je inspirováno tímto stylem, cvičení je vhodné do úvodní část tréninkové jednotky ve které se hráči připravují na zatížení v tréninku, zvládnou ho hráči žákovské věkové kategorie. Podobně jako cvičení Fotbalová španělská hvězdice s oběhnutím nebo Rotace v trojúhelníku s narážečkami, ve které mse zaměřujeme na hru prvním dotekem.
Chceš podpořit www.trenink.com? Odebírej kanál YouTube!
Tipy na kombinační cvičení určené mládežnickým týmům
- Rychlá kombinace prvním dotekem
- Holandský kolotoč přihrávek pro mládež
- Přihraj, běž a znovu se zapoj do hry
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je naučit hráče kombinovat na malém prostoru pod tlakem soupeře, pomocí krátkých přihrávek a narážeček, za neustáleho pohybu všech hráčů, kteří jsou připraveni okamžitě se konstruktivně zapojit do kombinace. Po hráčích požadujeme, aby se během hry soustředili na hru na jeden dotek, předvídali vývoj herní situace, komunikovali a aktivním pohybem, výběrem místa a správným postavení těla plynule kombinovalil a znemožnili soupeři zisk míče presinkem.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem je čtverec
- rohy herního prosotru jsou vyznačeny pomocí kuželů
- strana čtverce má délku 8 metrů
- cvičení je určeno pro 5 hráčů do pole (A-E):
(a) hráč (A) stojí v pravém dolním rohu herního prostoru míčem u nohy
(b) hráč (B) je v levém dolném rohu
(c) středový hráč (C) stoji v těžišti herního prostoru
(d) hráč (D) je u pravého horního rohu
(e) poslední hráč (E) je v levém horním rohu herního prostoru
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje rozehrávající hráč s míčem (A)
- přihrává na druhého hráče (B) v levém dolním rohu
- po odehrání běží hráč (A) za míčem, na pozici hráče (B)
- hráč (B) naráží míč prvním dotekem na středového hráče (C)
- okamžitě po naražení hráč (C) vyráží do prostoru pod hráče (C)
- hráč (C) naráží míč na rozběhnutého hráče (B)
- po odehrání míče hráč (C) obíhá rohovou pozici rozehrávajícího hráče (A)
- hráč (B) dává delší přízemní přihrávku na hráče (D)
- po přihrávce jev pohybu za míčem a poté se vrací zpět proti hráči na pozici (A)
- zůstává ve středu hrací plochy, tak aby se znovu mohl zapojit do kombinace
- cvičení se opakuje
Tipy na kombinační cvičení se střelbou:
- Zakončení od rohového praporku (2.část)
- Přihraj, přijmi míč a zakonči
- Zakončení po vedení míče a naražení
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) změnit tvar herního prostoru (obdélník/kosočtverec)
- cvičení je ožné provádět:
(a) v opačném směru
(b) pouze "slabší" nohou
- další varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 1x míč
- 4x kužely (kloboučky, mety)
- případně 4x tréninková figurína
- případně 1x zapichovací tyč
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.