Cvičením pro rozcvičení před tréninkem jsme se věnovali v článcích Přihrávky a naražení ve dvou dvojicích nebo Načasovaná přihrávka do běhu, které je určeno především pro kategorie starších přípravek a mladších žáků a je něm kladen velký důraz na přesnost a načasování přihrávek, kombinaci a komunikaci mezi hráči.
Rozcvičovací cvičení Komplexní cvičení pro 10 hráčů je organizačně nenáročné, organizováno je proudovou metodou a určeno je pro věkovou kategorii mladších a starších žáků. Dynamičtější varianty cvičení je možné použít i jako předzápasové rozcvičení hráčů do pole., kteří jsou v základní sestavě.
Tipy na cvičení pro rozcvičení před zápasem:
- AC Sparta Praha: Předzápasové rozcvičení jednoduchou kombinací
- Tottenham Hotspur FC: Předzápasové rozcvičení
- Argentina: Předzápasové rozcvičení s míčem
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je připravit hráče na zatížení v tréninkové jednotce a to herní formou, za pomoci jednoduché kombinace, pohybu po odehrání míče spojeného s výběrem místa, načasování přihrávek, naražení na malém prostoru, přijmutí míče a jeho dynamické vedení. Hráči si během krátkého časového úseku vyzkouší všechny obvyklé herní činnosti.
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem cvičení je čtverec
- velikost herního prostoru je 12x12 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí met
- na pravé diagonále jsou postaveny dva kužely
- kužely jsou postaveny 4 metry od rohů herního prostoru
- ve středu levé a pravé strany jsou umístěny tréninkové figuríny
- cvičení je určeno pro deset hráčů (A-J):
(a) v levém dolním rohu jsou hráči (A) a (B)
(b) v pravém dolním rohu stojí hráči (C) a (D)
(c) v pravém horním rohu jsou hráči (E) a (F)
(d) v levém horním rohu stojí hráči (G) a (H)
(e) u levého kuželu na diagonále je hráč (I)
(f) u pravého kuželu na diagonále je hráč (J)
- hráč (A) má míč
Popis průpravného cvičení:
- hráč (A) zahajuje cvičení
- přihrává na hráče (I)
- okamžitě po přihrávce hráč (A) vyráží k hráči (I)
- levý středový hráč (I) prvním dotekem naráží na rozehrávajícího hráče (A)
- hráč (A) dává dlouhou přihrávku na hráče (J)
- po přihrávce jde hráč (A) na pozici hráče (I)
- hráč (I) se po přihrávce rozbíhá do prostoru pod hráče (J)
- hráč (J) přihrává na hráče (I), který je v pohybu k pravému dolnímu rohu
- po přihrávce se hráč (J) otáčí proti hráči (E)
- hráč (I) přihrává na hráče (C) a jde na pozici v pravém dolním rohu
- hráč (C) míč přijme a vede ho k středové tréninkové figuríně
- míč vede okolo tréninkové figuríny a poté přihrává hráči (E)
- a jde na pozici v pravém horním rohu
- cvičení se opakuje
Tipy na související cvičení:
- Naražení míče a diagonální naběhnutí
- Zpracuj míč a pracuj s ním
- Jednoduchá průniková přihrávka v pohybu
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) postavení kuželů na diagonále herního prostoru
(c) změnit tvar herního prostoru na obdélník
- cvičení je možné provádět minimálně se skupinou 8 hráčů
- hráči míč zpracovávají, vedou a přihrávají "slabší" nohou
- další varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 4x meta
- 2x kužel
- 1x míč
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.