Založení a vedení útoku by mělo být základem v týmovém taktickém tréninku, tak aby útočné akce nebyly vedeny náhodně. Útočným kombinacím jsme se věnovali v cvičeních Útočná kombinace Aberdeen FC nebo Zakončení po kombinaci a průnikové přihrávce, které je zaměřené na postupný útok.
Taktické cvičení s názvem Založení útoku od krajního obránce obsahuje čtyři varianty možného založení útoků ve střední třetině hrací plochy, útok začíná od krajního obránce, který se podle situace rozhoduje, kterou variantu vedení útoku zvolí.
Cíl herního cvičení:
Cílem herně-taktického cvičení je nácvik založení postupného útoku, který zakládá rozehrávkou krajní obránce, s následnou kombinací a uvolněním křídelního pro náběh krajního obránce. Krajní obránce finální přihrávkou hledá nabíhající spoluhráče v prostoru pokutového území. Bránící hráč se pokouší zabránit vstřelení branky.
Organizace herního cvičení:
- herním prostorem je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- cvičení probíhá z jedné strany (vlevo nebo vpravo)
- uvnitř herního prostoru je vyznačeno 5 výchozích pozic:
(a) krajní obránce (A) s míčem na polovině hrací plochy
(b) krajní záložník (B) v polovině prostoru, u autové čáry
(c) středový záložník (C) ve středu hrací plochy
(d) hrotový útočník (D) před kruhovou výsečí na hraně pokutového území
(e) obránce (O) na hraně pokutového území obsazuje útočníka (D)
- brankář (G) chytá v brance
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře
(b) 5 nebo 10 hráčů do pole
- krajní obránce (A) má k dispozici dostatek míčů
Popis herního cvičení:
- cvičení zahajují hráči (B) a (C) pohybem proti hráči (A)
- hráč (A) přihrává míč na křídelního záložníka (B)
- okamžitě po přihrávce se krajní obránce rozbíhá vpřed do křídelního prostoru
- středový hráč (C) se otáčí směrem k brance
- hráč (B) míč přijme a vede ho do středu pole, směrem k útočníkovi (D)
- poté si pohybem proti hráči řekne o míč útočník (D)
- záložník (B) přihrává na útočníka (D)
- po přihrávce záložník (B) uvolňuje prostor pro přihrávku do křídla
- útočník (D) sklepává míč prvním dotykem na středového záložníka (C)
- poté se otáčí a nabíhá do zakončení
- středový záložník (C) dává předfinální přihrávku do křídla na hráče (A)
- po přihrávce i středový hráč (C) nabíhá do pokutového území
- krajní obránce (A) přijme míč a krátce ho navádí směrem k brance
- krajní obránce (A) adresnou přihrávkou/centrem hledá nabíhající hráče do pokutového území
- bránící hráč (O) reaguje na kombinaci a pokouší se zabránit vstřelení branky
- útočící hráči akci zakončují
- po skončení akce se hráči vrací na své pozice
Varianta 1
Varianty:
- je možné upravit hloubku postavení hráčů na výchozích pozicích
- cvičení je možné zahájit výhozem/výkopem brankáře
- cvičení/akce může probíhat střídavě z obou stran
- krajní obránce dává finální přihrávku vzduchem/po zemi
- krajní a středoví hráči si po akci vymění své pozice
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázek na YouTube
Varianta 2
Pomůcky:
- 1x branka
- 10x míč
- 5x mety (kužel, klobouček)
- rozlišovací trika (2 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.