Patnáct minut. Přesně čtvrthodinu má fotbalový trenér k dispozici, aby nabudil svůj tým a pomohl hráčům obnovit podmínky pro maximální výkon. Zatímco na hřišti se dohrává první poločas, v těle hráčů se odehrává tichý úbytek – svalový a jaterní glykogen klesá, pot odnáší sodík a další minerály, mentální ostrost se vytrácí spolu s fyzickou svěžestí. Druhý poločas přitom často rozhoduje o výsledku zápasu, a právě to, co hráč do sebe dostane v šatně nebo na lavičce během poločasové přestávky, může ovlivnit, jestli do posledních minut doběhne plný potřebných sil, nebo fyzicky odejde. 

Otázka, co pít a jíst o přestávce, přitom nemá jednoduchou odpověď typu „stačí voda“ nebo „banán pomůže vždycky“. Trávicí trakt během zátěže funguje jinak než u běžného jídla, a to, co hráči prospěje, závisí na věku, počasí, intenzitě utkání i jeho osobní snášenlivosti. Článek Co pít a jíst o fotbalové poločasové přestávce ukazuje, jak poločasovou výživu naplánovat tak, aby fungovala v realitě šatny a během druhé půle, ne jen v teoretické rovině.

Rozehrávka od branky se donedávna dala protahovat donekonečna – brankář opakovaně zkoušel trpělivost a nervy soupeře, fanoušků i rozhodčího a prakticky nic neriskoval. Od 1. července 2026 tento zažitý model chování přestává fungovat. IFAB zavádí soubor úprav, které mají jeden společný jmenovatel. Hra se nesmí zastavovat tam, kde pro to není věcný důvod. Vhazování a kop od branky dostávají viditelné pětisekundové odpočítávání, střídání má pevný desetisekundový rámec pro opuštění hřiště a ošetřování hráčů mimo hrací plochu se řídí novým minutovým protokolem.

Přidává se k tomu jasnější rozdělení rolí při komunikaci s rozhodčím, kde má hlavní slovo připadnout kapitánovi. Pro trenéra to není otázka nastudovat si nová ustanovení fotbalových pravidel a čekat, jak to rozhodčí vyloží v neděli na hřišti. Letní příprava je jediné okno, kdy se dá reakce na tyto situace zautomatizovat dřív, než se rozběhne podzimní sezóna. Otázka zní, které z těchto změn skutečně mění tréninkový obsah a které jsou spíš administrativní detail, o kterém stačí hráče informovat.

Trenér mládežnického týmu tráví hodiny detailní přípravou tréninkových jednotek, taktiky a reakcí na možný vývoj utkání a tvorbou individuálních plánu pro každého hráče. A pak přijde nedělní zápas a všechnu tu práci může za patnáct minut rozložit jeden nespokojený hlas z tribuny. Komunikace s rodiči bývá v trenérské praxi disciplína, na kterou nezbývá čas ani energie - řeší se až ve chvíli, kdy něco nefunguje, kdy přijde stížnost na WhatsAppu nebo když rodič po zápase zastaví trenéra na parkovišti s otázkou, proč jeho syn nehrál víc. 

Přitom právě tahle oblast rozhoduje o tom, jestli sezóna proběhne v klidu, nebo jestli se trenér bude každý týden bránit místo toho, aby koučoval a rozvíjel hráče. Rodič není nutné zlo, se kterým je nutné vyjednávat příměří. Je to třetí vrchol trojúhelníku, ve kterém stojí ještě hráč a trenér, a pokud jeden z vrcholů selže, dítě to pozná jako první. Otázka nezní, jak rodiče „ustát“. Otázka zní, jak z nich udělat lidi, kteří táhnou za stejný provaz - a co je potřeba nastavit dřív, než sezóna vůbec začne.

Šatna se po týdnech přechodného období a části letních prázdnin znovu naplní hlasy, taškami a vůní trávy na kopačkách. Někteří hráči se vrátí s několika kily navíc z all inclusive dovolené u moře, jiní vypadají, jako by trénink nikdy nepřerušili. A trenér stojí před rozhodnutím, které se zdá triviální, ale ve skutečnosti určuje směr celé přípravy. Jak moc pustit uzdu nadšení a natěšení na fotbal a kolik opatrnosti do prvního letního tréninku vměstnat, aby z něj neudělal sterilní administrativní trénink. 

První dentotiž není jen o rozcvičce a pár přihrávkách. Je to okamžik, kdy tým dostává signál, jaká bude nadcházející fotbalová sezóna – jestli půjde o partu, která ví, co dělá, nebo o soubor jedinců čekajících na pokyny. Chyby, které se tady odehrají – přehnaně intezivní trénink po měsíci nečinnosti, chybějící lékařská prohlídka, zmatek kolem docházky – se pak vlečou týdny. 

Devadesátá minuta, skóre nerozhodné, krajní obránce jde do důrazného souboje na postranní čáře. Šlápne vedle, kotník se zalomí dovnitř a zápas pro něj končí dřív, než stihl domyslet, co se vlastně stalo. Tahle scéna se na trávnících opakuje tak často, že ji trenéři často odbydou frází typu "podvrtnutý kotník, za týden zpátky". Realita bývá komplikovanější. Hlezenní kloub absorbuje při každém startu, brzdění a změně směru enormní síly, a právě proto patří k nejčastěji zraněným partiím těla ve fotbale - od přípravek až po profesionální soutěže. 

Otázka, kterou si trenér i hráč musí položit, nezní jen "jak dlouho bude mimo hru", ale především co se s tím kotníkem skutečně stalo a jak zranění správně doléčit, aby se nevracelo. Článek Poranění kotníku ve fotbale se soustředí přesně na to. Jak rozlišit typy poranění kotníku, jak zvládnout první minuty po úrazu, jak vést rehabilitaci a kdy je návrat na hřiště skutečně bezpečný - a kdy jde jen o uspěchané gesto, které se vymstí v některém z dalších zápasů.

Sezóna skončila, o postupech a sestupujících je rozhodnuto, kabina se vyprázdnila - ale pro fotbalového trenéra mládeže ani hráče práce nekončí, jen mění formu. Většina klubů řeší přechodné období jako prázdnou kolonku v kalendáři, kterou si každý vyplní podle vlastní chuti. Někdo si dá týdny naprostého volna, jiný hned vyrazí na turnaj v malé kopané, aby „neztratil formu“. Jenže co se v těchto prvních sedmi dnech po posledním zápase odehraje - nebo naopak zanedbá - se nevyhnutelně projeví až za pár týdnů, kdy se rozjíždí nová sezóna. 

Otázkou tedy není, zda hráči odpočinek potřebují, ale jak ho strukturovat tak, aby skutečně fungoval jako regenerace, a ne jako další zdroj zátěže v jiném kabátě. A protože nároky desetiletého benjamínka a osmnáctiletého dorostence jsou diametrálně odlišné, neexistuje jedno univerzální řešení - jen soubor principů, které je třeba přizpůsobit konkrétní kategorii.

Konec června přináší do mládežnických klubů zvláštní napětí. Sezóna skončila, ale trenérská práce ještě ne – naopak, přichází jeden z nejnáročnějších komunikačních úkolů celého roku. Závěrečné pohovory s hráči a jejich rodiči jsou příležitostí, kterou lze snadno promarnit. Příliš měkký přístup nezanechá žádnou stopu. Příliš tvrdý může hráče od fotbalu odradit natrvalo.

Výzkumy z oblasti dětského sportu opakovaně ukazují, že způsob zpětné vazby ovlivňuje motivaci hráče víc než samotný obsah hodnocení. Děti, které odcházejí z klubů nejčastěji – a v České republice jde o desítky procent registrovaných hráčů mezi dvanáctým a patnáctým rokem. Jako jeden z hlavních důvodů uvádějí pocit, že jejich úsilí nebylo vidět. Ne špatný trenér. Ne málo času hřišti. Neviditelnost. Závěrečný posezónní pohovor není soudní proces ani výroční zpráva. Je to odrazový můstek do letní přípravy – a pokud proběhne dobře, tak i do příští sezóny.

Znáte ten pocit po nedělním zápase? Celý týden jste s kluky na tréninku pilovali kličky a střelbu, ale na hřišti jako by to zapomněli. Místo krásných akcía herní inteligence vidíte jen chaos a hráče, kteří nevědí, kdy a co mají udělat. Pravda je taková, že my, trenéři v menších klubech, často bojujeme s „paradoxem vesnického fotbalu“ a svůj vzácný čas pálíme metodami, které zkrátka nepřinášejí takové výsledky, jaké bychom si přáli.

Všichni víme, jak to chodí. Vlítneme div ne rovnou z práce na hřiště, kde už na nás čeká klidně patnáct natěšených a divokých dětí. Většina z nás obětuje trénování spoustu volného času, děláme to v podstatě zadarmo a bez nás by se ty děti k fotbalu často vůbec nedostaly. Za to si každý z vás zaslouží obrovské uznání.

Rozvoj mladých talentů je nekonečné téma, které hýbe celým fotbalovým prostředím a to jak z pohledu trenérů a funkcionářů, ale samozřejmě i rodičů i vlastních hráčů. Jak vypadá moderní metodika výchovy elitních hráčů a co obnáší jejich kritický přechod do dospělého fotbalu? Odpovědi nabídne blížící se on-line seminář pod záštitou špičkových odborníků z FAČR a UČFT.

Fotbalová asociace ČR (FAČR) ve spolupráci s Unií českých fotbalových trenérů (UČFT) pořádá on-line odborný seminář s názvem „Národní koncept výchovy mládeže! Cesta do profesionálního fotbalu.“ Tato akce je určena všem, kteří chtějí nahlédnout pod pokličku systematické práce s talenty v českém prostředí.

Přechodné období mezi jednotlivými částmi fotbalové sezóny představuje nezbytnou součást ročního tréninkového cyklu každého týmu. Pro trenéry je to každoročně výzva, jak skloubit potřebný odpočinek hráčů s udržením dosažené kondice a přípravouna další část soutěže. Správně pojaté přechodné období není „ztracený čas“, ale naopak prostor pro regeneraci fyzických sil i mentálního zotavení hráčů, doléčení drobných zranění a načerpání nové motivace. 

V článku Přechodné období po sezóně ve fotbale si popíšeme, co to přechodné období je a proč je důležité, jak dlouho obvykle trvá a na jaké fáze jej můžeme rozdělit. U každé fáze se zaměříme na její cíl, charakteristiku a typické aktivity – od odpočinkové fáze přes aktivní udržovací fázi až po progresivní fázi návratu k tréninku. Pozornost budeme věnovat také rozdílům v přechodném období u různých věkových kategorií – od dětí přes dorostence až po dospělé hráče. 

Na českých fotbalových hřištích se často dějí divy. Nejen že tam občas padá méně gólů, než by si diváci přáli, chybí nám kreativní hráči, reprezentace opakovaně těžkopádně bojuje o účast na mistrovství světa, ale čas od času tam padne i trenérská jazyková perla. Jednou z nich je termín „podčíslení“. Pokud jste se s ním nesetkali, gratulace – váš jazykový cit zůstal ušetřen. Úsek trenérů a vzdělávání FAČR si ale termín „podčíslení" pro situace, kdy tým je v nějaké herní situaci  v početní nevýhodě, velmi oblíbil a systematicky ho používá. Problém? Jak pro koho, ale faktem zůstává, že čeština takové slovo nezná. Fotbal i čeština by si však zasloužily víc respektu.

Představte si, že sedíte na odborném fotbalovém trenérském semináři nebo absolvujete povinné doškolení. Lektor s vážnou tváří a zaujetím kreslí taktické varianty a možnosti na tabuli a pak to přijde: „Útoky v tomto prostoru jsou obvykle vedeny v podčíslení 2:3 nebo 3:4." Rozhlédnete se po sále. Nikdo nemrkne. Všichni kývají. Vy si nejste jisti, jestli jste právě zestárli o dvacet let, nebo jestli čeština za tu dobu, co jste byli komatu, skutečně adoptovala toto lingvistické monstrum.

Unie českých fotbalových trenérů(UČFT) ve spolupráci s Fotbalovou asociací České republiky(FAČR) připravila na podzim 2025 sérii tří odborných webinářů, které propojují moderní přístupy k rozvoji hráčů od nejmladších kategorií až po žáky. Program nabídne inspiraci jak z českého prostředí, tak ze zahraničí – konkrétně z akademií dvou slavných portugalských klubů, Sportingu a Benfiky Lisabon.

Webináře jsou určeny pro všechny trenéry, kteří chtějí lépe porozumět principům výchovy hráčů, získat praktické tipy pro každodenní trénink a inspirovat se systémovým přístupem k rozvoji talentu. Účastníci se mohou těšit na sdílení zkušeností od renomovaných odborníků z UČFT a FAČR, prostor pro diskusi a především na možnost přenést nové poznatky přímo do své trenérské praxe. Za absolvování každého semináře získá trenér 4 kreditní body v rámci kreditního vzdělávání fotbalových trenérů.

Blíží se vyvrcholení jarní části soutěže a fotbaloví trenéři mají před sebou poslední týdny této sezóny. Hrajete o postup nebo o sestup? Cítíte na sebe tlak?Poslední týdny rozhodují o měsících tvrdé práce, často o týdnech a týdnech odříkání a splnění snů - hráčů, cekého týmu i trenérů. Právě teď, když je atmosféra nabitá očekáváníma nervozitou, je role trenérů a členů realizačního týmu důležitější než kdy jindy. 

V tento čas není prostor na experimenty, ale naopak maximálního pochopení a porozumění potřebám vašeho týmu. Jako trenér stojíte v první linii, a vaše rozhodnutí, vaše slova a váš přístup určí, zda váš tým projde touto závěrečnou zkouškou úspěšně. Následující doporučení jsou koncipována tak, aby byla relevantní jak pro profesionální a výkonnostní fotbalové trenéry, tak i pro ty, kteří vedou mládežnické týmy. Přestože se nároky liší, principy úspěšného zvládání závěru sezóny zůstávají univerzální. 

Nadcházející fotbalová sezóna 2025/2026 přinese do českého fotbalového prostředí řadu významných změn. Fotbaloví trenéři by se měli připravit na to, že nadcházející sezóna nebude jen o taktice a tréninkových jednotkách, ale také o nutnosti důkladně se seznámit s revidovanými dokuemtny. Fotbalová asociace České republiky (FAČR) schválila soubor zásadních novelizací klíčových normativních dokumentů – Disciplinárního, Procesního, Přestupního a Soutěžního řádu. Tyto úpravy, které vstupují v platnost postupně od 1. června a 1. července 2025, představují komplexní snahu FAČR o modernizaci, zefektivnění a zpřesnění fungování celého českého fotbalového systému.  

Každá z těchto změn bude mít přímý a citelný dopad na každodenní práci všech fotbalových trenérů – od těch nejmenších v mládežnických akademiích, přes regionální soutěže, až po ty nejvyšší patra dospělého profesionálního fotbalu. Pro trenéry je proto naprosto nezbytné, aby byli s těmito novinkami včas a důkladně seznámeni, porozuměli jejich praktickým dopadům a byli připraveni adekvátně reagovat. Ignorance předpisů se totiž v dnešním fotbale nevyplácí a může mít pro kluby i jednotlivé trenéry nepříjemné důsledky v podobě pokut, zákazů činnosti nebo dokonce kontumací zápasů. 

Zranění kolen mohou zásadně ovlivnit fotbalovou kariéru i dlouhodobé zdraví hráčů všech výkonnostních úrovní. Každý fotbalista se během své kariéry potýká s rizikem poranění kolene, které může znamenat nejen dlouhodobý výpadek ze hry, ale v některých případech i předčasný konec kariéry. 

Článek Poranění kolene ve fotbale, který je prvním ze série Nejčastější zranění ve fotbale, přináší komplexní pohled na nejčastější typy kolenních poranění ve fotbale, jejich mechanismy vzniku, diagnostiku, moderní léčebné postupy a především strukturovaný přístup k rehabilitaci. Znalost těchto informací může trenérům pomoci implementovat účinné preventivní strategie a hráčům poskytnout realistická očekávání v případě zranění. Prevence a správně vedená rehabilitace jsou klíčovými faktory pro minimalizaci rizika a optimální návrat k plnohodnotné sportovní aktivitě po zranění.

Výkonný výbor FAČR dne 11. 2. 2025 přijal, s účinností od 1.3.2025, významnou novelizaci Řádu trenérů FAČR. Nové úpravy Řádu trenérů FAČR byla předložena fotbalové veřejnosti k připomínkování výzvou ze dne 12. 12. 2024, přičemž prostor pro připomínky byl až do 13. 1. 2025. Nově přijaté změny Řádu trenérů FAČR mají za cíl přispět ke zvýšení odbornosti fotbalových trenérek a trenérů působících v soutěžích organizovaných FAČR.

Mezi nejvýraznější změny patří zrušení neomezené účinnosti licencí pro fotbalové trenéry, kteří dovrší 60 let věku. Nová je úprava požadavků na trenérské licence v soutěžích mužů,mládeže, akademií a žen, dále pak zavedení elektronického trenérského průkazu a změny v podmínkách zániku a pozastavení účinnosti licence. Dalším cílem těchto změn je sjednotit systém vzdělávání fotbalových trenérů s normami UEFA.

UČFT ve spolupráci s FAČRpořádá workshop s názvem Herní koncepce výchovy hráčů v FC Sevilla, který proběhne v pondělí 28.8.2023 od 15:30 hodin v presscentru Fotbalové asociace ČR na adrese Diskařská 2431/4, Břevnov, 16900 Praha 6. Kapacita workshopu je 70 míst, přihlašování je možné do pátku 25.8.2023. Absolvováním semináře trenéři obdrží 4 kreditní body do průběžného plánu vzdělávání. 

Na programu workshopu je seznámení se s identitou a kulturou fotbalového prostředí fotbalového klubu FC Sevilla, včetně popisu struktury a organizace klubu. Představeny budou principy a zásady rozvoje hráče v klubové akademii, spolu s podrobnou video analýzou herní koncepce FC Sevilla kategorie U14 a video analýzou metodicko-organizačních forem rozvoje týmu a hráčů na pozicích. 

Trenérsko-metodický úsek FAČR vypsal v termínu 2.10.2018 a 3.10.2018 teoretické přijímací zkoušky ke studiu trenérské licence UEFA PRO. Podmínkou pro účast přijímacích zkouškách je, že uchazeč již musel dosáhnout věku 25 let, splňuje podmínku 3 let trenérské praxe, z toho jeden rok praxe s licencí UEFA A a je v posledním roce trenérsky aktivní. Všichni účastníci musí mít úspěšně absolvovaný Grassroots leader certifikát. 

K praktickým zkouškám, které se budou konat o týden později 9.10.2018 a 10.10. 2018 v Praze, postoupí 32 nejlépe bodově ohodnocených z teoretických zkoušek.Z těchto trenérů bude přijato do kurzu trenérské licence UEFA PRO přibližně 20 studentů.

Všeobecně se za měřítko zdatnosti považuje schopnost podávat dlouhodobý fyzický výkon. Jedním z nejčastěji zmiňovaných ukazatelů je VO₂max – maximální aerobní kapacita. Ta vyjadřuje nejvyšší množství kyslíku, které je organismus při maximálním zatížení schopen využít k tvorbě energie. Čím více kyslíku svaly dokážou spotřebovat, tím více energie mohou vyrábět efektivním aerobním způsobem, s menší produkcí „odpadních“ metabolitů a s lepší schopností oddálit únavu.

Pro fotbalisty představuje vysoká hodnota tohoto parametru klíč k rychlé regeneraci mezi opakovanými sprinty a udržení koncentrace v závěru utkání. V článku si rozebereme, jak tento „motor“ funguje, jak se měří a proč samotné číslo bez herního kontextu k úspěchu nestačí.