Sdílejte:
Úterní dopoledne na stránkách trenérského portálu trenink.com bude patřit dalšímu dílu seriálu trenéra a autora tohoto web magazínu Vladana Pražáký, které spojuje společná metoda organizce - proudová metodu a jsou zaměřeny na nácvik střelby.V organizačně složitějším průpravném cvičení Dvojitá zpětná křídelní kombinace zakončená střelbou, které nepřímo navazuje na dva [1] [2] již publikované články se zaměřujeme na nácvik vedení míče v rychlosti, kombinaci na jeden dotyk v křídelním prostoru, vzájemnou součinnost hráčů a spolupráci při rychlém zakončení po centrovaném míči.
Cvičení je určeno především pro kategorii dorostu a dospělých, ale do své TJ jej můžou zařadit i trenéři žákovských mužstev s menšími nároky na rychlost provedení. Cvičení zařazujeme do hlavní části TJ.
Cíl průpravného cvičení:Cílem tohoto průpravného cvičení je proudovou metodou rozvíjet nácvik vedení míče v rychlosti, kombinaci na jeden dotyk v křídelním prostoru, vzájemnou součinnost hráčů a spolupráci při rychlém zakončení po centrovaném míči, rychlou výměnu místa a orientaci v herním prostoru.
Popis průpravného cvičení:
- herní prostorem je celá normální hrací plocha
- cvičení je určeno minimálně pro 12 hráčů mužstva a dva brankáře
- běžně však toto cvičení je organizováno pro celé mužstvo hromadnou formou
- tréninkové pomůcky jsou rozestaveny podle obrázku
- hráče a mety rozestavíme podle nákresu
- cvičení zahajují hráči A z obou stran a vedou jej zpětně k brance
- naráží si z hráčem B
- zaváží míč až k brankové čáře, kde přihrává po zemi na hráče C
- posouvají se na jeho post
- C převezme přihrávku a vyváží míč ven z pokutového území a přihrává na B
- B se nabízí pohybem proti
- poté se C posouvá za přihrávkou na pozici B
- B převezme míč a prudce vyráží s míčem k metě a přihrává do křídla na hráče
- a opět se posouvá na jeho post
- D si po krátkém vedení naráží s E, vede míč podél pomezní čáry
- u mety dává centrovaný míč na hráče F
- F je připraven vně pokutového území
- D se po centru posouvá na post E
- hráč E po narážecce správným "tajminkem" nabíhá na hranici šestnáctky
- kde mu sklepává po centru míč hlavou hráč F
- E rychle a bez přípravy zakončuje
- po zakončení se staví na post hráče F
- F sprintuje na výchozí pozici cvičení A
Varianty:
- optimální počet hráčů je 14-16 a 2 brankáři
- lze upravit velikost hrací plochy
- hráči mají omezený počet doteků (1,2)
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
- pro plynulost cvičení je třeba zařadit více míčů a zapojovat jej vždy po první výměně postů
- dbát na rychlost provedení a rychlou výměnu postů
- pro dokonalou spolupráci při zakončení je třeba precizních a přesných centrů
- nutit hráče do zakončení bez přípravy nebo z voleje
- po protočení všech hráčů minimálně 5x na každém postu a po adekvátním IO otočíme strany a provádíme cvičení z levé stany
{/hidefrom}
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.