Fotbalový trénink v zimě a za mrazivých podmínek vyžaduje pečlivou přípravu a dodržování určitých opatření. Trénink byl měl být nejen efektivní, ale především bezpečný, protože chlad, silný mráz nebo vlhkost může přinášet některá rizika pro hráče. Z pozice trenéra je důležité být při plánování tréninku obezřetný, reagovat na aktuální předpověď počasí nebo povětrnostní podmínky a přijmout opatření k minimalizaci potenciálních rizik a nebezpečí.

Aby se minimalizovala tato rizika, je důležité přijmout opatření ke zlepšení bezpečnosti hráčů. To zahrnuje správné oblečení, pravidelné přestávky na ohřátí, kontrolu povrchu hřiště a zvýšenou ostražitost trenérů a realizačního týmu ohledně příznaků omrzlin, podchlazení a dalších potíží spojených s chladným počasím. Při extrémně nepříznivých podmínkách by měl být realizační tým připraven tréninkový plán přehodnotit, přesunout trénink na vhodnější termín, do jiného prostředí nebo i trénink bez náhrady zrušit.

Regenerace je nedílnou a klíčovou součástí tréninkového procesu u fotbalistů všech věkových i výkonnostních úrovní. Fotbalisté často - jak v soutěžním, tak v přípravných obdobích - podstupují náročné tréninky a celou řadu zápasů. Kvalitní spánek je nezbytný pro rychlé zotavení po fyzickém výkonu. Pomáhá minimalizovat únavua zkracuje dobu potřebnou k regeneraci. 

Kvalitní spánek je třeba chápat elementární pasivní regeneraci, za kterou je je ve svém domácím prostředí zodpovědný především sám hráč. Obvykle hráči spí každý den, respektive noc a v drtivé většině případů jsme schopni ovlivnit kvalitu spánku, jeho délku, prostředí ve kterém spíme i co spánku předchází, tak by spánek měl být prioritou z pohledu regenerace fotbalistů všech věkových i výkonnostních úrovní. Přesto by však spánek měl být součástí tréninkových plánu a trenér by s ohledem na něj měl tréninkový plán připravovat. 

FOTOGRAFIE Další odborný článek na stránkách portálu fotbalových trenérů trenink.com přináší pro naše čtenáře odborníci ze Zdravotnické záchranné služby Podbořany MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka DiS.. Dnešní článek je první částí dvoudílného seriálu věnovaného Zlomeninám, což je poměrně částé zranění jak v tréninkovém procesu, tak v utkáních.

Doposud již na stránkách vyšlo několik článků z problematikou první pomoci, namátkou vybíráme Poruchy dýchání, dušnost, dechová nedostatečnost nebo nebo například naposledy dvoudílný [1] [2] seriál Krvácení, což je další velmi častých úrazů.

V úvodu článku je třeba důrazně upozornit, že všechny zlomeniny vyžadují šetrné zacházení, abychom nevhodným pohybem nezpůsobili další poranění okolních krevních cév a orgánů. Sílu, která způsobuje zlomeniny můžeme rozdělit na sílu působící přímo a na sílu působící na kost nepřímo.

Kondiční trenérka Lenka Kožnárková, působící u mládežnických týmů v klubu 1.HFK Olomouc, se ve svém prvním příspěvku zaměřila na problematiku Core tréninku - speciálního tréninku zaměřeného na zpevnění středu těla, dnes podrobně rozebírá postup rehabilitace u podvrknutého kotníku.

Problematika zranění trápí mnoho hráčů a trenérů. Několik studií zkoumajících zapříčinění fotbalových zranění u mládeže zjistilo, že úrazy se týkají především dolních končetin hlavně v oblasti kolenních a hlezenních kloubů, kde dochází často ke zlomeninám nebo poškozením vazů.

Zranění postihuje ale i jiné části těla zapříčiněné pádem nebo střetnutím s protihráčem. Velké riziko přináší větší nároky kladené na hráče, přílišné tréninkové vytížení nebo vysoká frekvence zápasů. Množství úrazů se také navyšuje s věkem.