Sdílejte:
Je tu pátek, do startu některých soutěží zbývají jedna či dvě tréninkové jednotky a po víkendu už mnozí budou vědět jak se povedl start do jarní části soutěže, zda se povedlo formu načasovat na první mistrovské utkání.Na trenérském portálu trenink.com navazujeme na tři [1], [2] a [3] články trenéra Jiřího Formánka, které mají společnou organizaci a zaměřují se na přesnost přihrávek a výměnu místa. Důraz je kladen především na správné načasování přihrávek z jednoho doteku.
Složitost organizace i technického provedení cvičení se postupně zvyšuje, ale ani hráči v mladších žákovských kategoriích by neměli mít s tímto cvičením problémy. U starších kategorií je vhodné zařazovat toto průpravné cvičení do průpravné části tréninkové jednotky, u těch mladších může být součástí té hlavní.
Průpravné cvičení: Výměna místa v kosočtverci (1.část)
Průpravné cvičení: Výměna místa v kosočtverci (2.část)
Průpravné cvičení: Výměna místa v kosočtverci (3.část)
Cíl průpravného cvičení: Cílem tohoto průpravného cvičení je především zlepšit herní činnosti jednotlivce přihrávání a výměnu místa, důležitá je vzájemná spolupráce tří spoluhráčů, orientace hráčů v prostoru. Důraz klademe na načasování přihrávky, schopnost kombinovat jedním dotykem a využívat kombinaci "přihraj a běž". Hráči musí koordinovat svoje přihrávky tak, aby se dva míče během cvičení nikdy nesetkaly.
Popis průpravného cvičení
- hrací plochou je prostor přibližně 40x40 metrů
- cvičení je určeno minimálně pro 12-16 hráčů
- mužstvo je rozděleno do dvou barevně odlišených týmů po 6 hráčích
- každý jednobarevný tým se rozdělí do skupin po třech hráčích
- pro toto cvičení jsou potřeba 2 míče
- hráči jsou rozestavení ve tvaru kříže na koncích paprsků
- stejně barevné skupinky hráčů se postaví vždy proti sobě
- vždy jeden hráč z týmu stojí pět metrů před zástupem
- hráč stojí čelem ke svému zástupu
- akci začíná tak, že míč mají na první hráči (A) v zástupech proti sobě
- hráč A přihrává (1) na hráče B
- hráč B naráží (2) zpět na hráče A do prostoru
- hráč A prvním dotykem přihrává (3) na (C)
- hráč C opět jedním dotykem dává (4) na B
- hráč B jde proti míči
- hráč B přihrává (5) do prostoru na C
- hráč C vede míč (6) přes střed hrací plochy
- hráč C přihrává (7) na prvního hráče zastupu D - následující posuny hráčů:
(a) hráč A na pozici předsunutého hráče B
(b) hráč B se posunuje na pozici hráče C
(c) hráč C se po přihrávce (7) zařazuje na konec zástupu D
- cvičení úplně stejně probíhá z protilehlé strany
- interval zatížení 60 vteřin až 3 minuty
- počet opakování 2x-6x
Varianty:
- cvičení je možno provádět protisměrně
- hráči mají stanovený počet povinných doteků (1,2,3)
- první přihrávka je jako nácvik provedena autovým vhazováním
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
- hráč A místo finální přihrávky (6) míč vede k zástupu D
- hráč B po odehrání druhé přihrávky (5) provádí obratnostní cvik
- hráč A úvodní přihrávku na B nahazuje rukou na hlavu hráč B
- hráči C při vedení míče (6) simuluji řešení situace 1:1
- po nahození rukou od hráče následují přihrávky (2) a (3) hlavou
{/hidefrom}
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.