První varintu dnešního cvičení od trenéra Jiřího Formánka již mohli čtenáři fotbalového trenérského portálu www.trenink.com zařadit do plánů zimního přípravného období, stejně jako čtyřdílný [1] [2] [3] [4] seriál s názvem Proudová střelba a tři narážečky, který je svým zaměřením a organizací tomu dnešnímu podobné.
Druhá část má stejný název Kondiční přeběhy se zakončením, větší důraz je kladen na kondiční stránku cvičení, respektive obnovu a rozvoj rychlostně silových schopnosti hráčů s akcentem na herní (zábavnou) stránku zatížení, velice důležité je správné načasování finální přihrávky.
Cvičení je organizováno proudovou metodou, vhodné je pro kategorii dorosteneckou a dospělé, při úpravě herního prostoru i pro kategorie žákovské. Cvičení by mělo být náplní hlavní části tréninkové jednotky, podobně jako u Michala Caudra s cvičením Proudová střelba na polovině hrací plochy s kličkou nebo naražením.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravně-kondičního cvičení je rozvoj rychlostně vytrvalostních schopností hráčů specifickou (herní) formou v zimním nebo letním přípravném období, vedle několika po sobě následujících naražení je nevětší důraz kladen na kvalitu finální přihrávky.

Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je celá hrací plocha
- na brankových čarách stojí branky
- cvičení je určeno minimálně pro:
(a) 8 hráčů do pole
(b) 2 brankáře
- doporučený počet hráčů je 16+2
- hráči jsou rozestavení podle obrázku:
(a) hráči B a L v prostoru před pokutovým územím
(b) hráči A a K plus další hráči na brankové čáře na pravé straně branky
(c) brankáři chytají v brankách
- jednotlivé akce probíhají současně pro hráče A,B i K,L
- akci zahajují současně hráči A a K, kteří mají míč
- hráč A přihrává (1) na hráče B
- hráč A okamžitě po odehrání míče nabíhá do volného prostoru
- hráč B prvním dotykem sráží (2) na hráče A
- hráč B okamžitě po odehrání míče nabíhá k prostoru středového kruhu
- hráč A krátce vede míč (3) směrem k brance
- dává přihrávku (4) na hráče L, který si seběhl do hloubky pole
- hráč L opět pokud možno prvním dotykem sráží (5) na hráče A
- hráč L kolmo nabíhá a očekává finální přihrávku
- hráč A dává kolmou finální přihrávku (6) na hráče L - hráč L míč převezme ve vzdálenosti 25-30 metru před brankou
- míč si navede (7) do výhodného postavení pro zakončení akce
- a akci zakončuje střelbou
- po akci se hráč L s míčem řadí do zástupu hráčů
- hráč A se staví na pozici hráče L
- další akci hráči začínají po zakončení do obou dvou branek
- Posuny hráčů v cvičení jsou:
(a) A->L
(b) L-> zástup za brankou kam zakončoval
(c) B-> zástup za brankou kam zakončoval
(d) K->B
Varianty:
- zkrátit délku hrací plochy s využitím přenosné branky na:
(a) 85 metrů
(b) 70 metrů
- stranově převrátit cvičení, hráči akci začínají z levé strany branky
- družstva lze rozdělit nerovnoměrně a tím přiblížit cvičení zápasovým podmínkám
- hráči akci zakončují:
(a) z prostoru před pokutovým územím
(b) z prostoru uvnitř pokutového území
(c) prvním dotekem uvnitř pokutového území
(d) zcela libovolně s důrazem na efektivitu
- probíhá soutěž o větší počet vstřelených branek:
(a) mezi všemi hráči
(b) mezi dvěma družstvy
(c) mezi více družstvy
Pomůcky:
- 16x míč
- 2x velká branka (přenosná)
- 4x mety (kuželky, kloboučky)
- rozlišovací trika v případě soutěže družstev



Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.