Dnešní průpravné cvičení, které v českém překladu přináší magazín fotbalových trenérů trenink.com, je z obsáhlého archivu trenérského portálu www.and-again.comPrůpravné cvičení je zaměřené na budouvání a utužování týmové soudržnosti, zlepšení rychlého vedení míče a to vše zábavnou a soutěživou formou.
Průpravné cvičení Rob the Bank (Vylup banku) je určeno pro nejmenší fotbalisty ve věku od 5 do 12 let. Vhodným počtem proto to cvičení je 10 až 16 fotbalistů.
Cíl průpravného cvičení:Cílem tohoto průpravného cvičení je upevnit takzvaný teamwork (týmovou soudržnost), zlepšit schopnost hráčů vést rychle míč a přihrávat.
Popis průpravného cvičení:
- hrací plocha je závisloslá na počtu a věku hráčů
- hrací plocha se rozdělí pomocí kuželů na dvě poloviny
- na každé polovině se postaví dva čtverce 4x4 metry asi 20 metrů od středové čáry, tak aby vytvořily jeden velký čtverec (viz diagram)
- na každé polovině hřiště má družstvo svoji banku a svoji věznici (BankXJail).
- v každé bance je tolik míčů kolik má každé družstvo hráčů
- pokud se hráči pohybují na vlastní polovině, tak se jim nemůže nic stát
- úkolem je doběhnout do banky soupeře a s míčem u nohy dovést míč na vlastní polovinu a pak do své banky
- pokud se soupeře dotknete rukou na vlastní polovině s míčem či bez něj, pak hráč putuje do věznice
- hráče z věznice může osvobodit jiný hráč, když se ho dotkne. hráč pak musí běžet na vlastní polovinu
- vyhrává ten kdo zajme všechny soupeře, má všechny míče nebo má více míču v časovém limitu
Varianty:
- zajatý hráč se již nemůže vrátit do hry
- míče z banky se odnášejí rukou
- hráč z věznice nemusí utíkat na vlastní polovinu, ale může zkusit běžet do banky soupeře


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.