Ve středu se hraje na stadiónu Stade France v Paříži finále nejprestižnější klubové soutěže Champions league. Barcelona oslavila před týdnem další mistrovský titul a chystá se v oslavách pokračovat. Arsenal neslavil nic, protože chystá oslavy až nyní.Nicméně, pojďme od spekulací, kdo zvítězí ve finále. Pravda je, že se střetne nejlepší defenziva s nejnebezpečnějším útokem této sezóny. Přeloženo do řeči laika - Arsenal versus Ronaldhino a Etoó. A vím o čem mluvím, londýnský klub, včele s brankářem Lehmannem nedostal v Lize mistrů branku v deseti zápasech v řadě!
V semifinále německá brankářská jednička dokonce chytila pokutový kop, což znamenalo postup do finále.
Na druhé straně bude Ronaldhino. Záruka kvality. Té nejvyšší. Vždyť tento brazilský kouzelník je nejlepším fotbalistou světa. Momentálně. A na hrotu bude úřadovat Etoó, který má ohromnou střeleckou vizitku. Souboj slibuje nespornou kvalitu a Arsenal se bude spoléhat v ofenzivě na Henryho. Další fotbalová veličina současnosti.
Bude zajímavé i srovnání anglického se španělským fotbalem. I když… Barcelona vyřadil Chelsea a tento tým suverénně vyhrál Premier league. Ovšem to je irelevantní.
Bez zajímavostí není ani fakt, že ve středu na hřiště nastoupí hráč, který prošel v minulosti oběma kluby - stávající bek von Bronckhorst. Dvě sezóny působil na Ostrovech v letech 2001/2003.
Pravděpodobné sestavy:
Arsenal: Lehmann - Eboue, Toure, Campbell, Cole - Hleb, Fabregas, Silva, Pires, Reyes - Henry.
Barcelona: Valdés - Oleguer, Puyol, Marquez, Van Bronckhorst - Edmilson, Deco, Iniesta (Van Bommel) - Giuly, Eto´o, Ronaldinho.
Rozhodčí: Terje Hauge (Norsko)
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.