Sdílejte:
Poslední červnový pátek se na stránkách portálu určeného fotbalovým trenérům trenink.com, odborníci ze Zdravotnické záchranné služby Podbořany MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka DiS., budou ve svém dalším článku s názvem Krvácení zabývat právě problematikou krvácení.
Doposud již na webu vyšlo pět jejich článků:
Neodkladná resuscitace (oživování) pro laiky,
Poranění svalů,
Poranění kloubů,
Termická poranění - poškození chladem,
Šokové stavy a naposledy
Poruchy dýchání, dušnost, dechová nedostatečnost.
Dospělému člověku obíhá v těle přibližně 5-6 litrů krve, která přináší tělesným tkáním kyslík a ostatní živiny a zároveň odstraňuje oxid uhličitý spolu s dalšími odpadními produkty. Krev proudí sítí pružných trubic, nazývaných krevní cévy. Rozeznáváme tři typy cév - tepny, žíly a vlásečnice neboli kapiláry.
Prudké krvácení
Když se říznete, krvácíte, protože krev uvnitř cév proudí pod tlakem. U tepenného krvácení vystřikuje z rány okysličená jasně červená krev v rytmu daném frekvencí srdečních stahů (pouze na počátku krvácení). U žilního krvácení je krev neokysličená, tmavě červená a vytéká z rány pod menším tlakem. U kapilárního krvácení krev z rány pouze prosakuje.
V těle jsou zabudovány určité obranné mechanizmy, které zpomalují nebo spontánně staví krvácení. Poraněná céva se na obou koncích řezné rány stahuje, aby se snížila krevní ztráta a poklesl krevní tlak. Tvoří se krevní sraženina, která ucpává poraněnou cévu.
Nebezpečí krevní ztráty
Ztráta půl litru krve obvykle dospělého člověka neohrozí. Avšak ztráta jedné třetiny z celkového objemu krve je již závažná, protože zbývající množství nestačí zajistit potřebný průtok krve všemi tkáněmi. Pokud rychle nezastavíme prudké krvácení, vzniká nebezpečí vzniku šoku, nebo dokonce ztráty života postiženého.
Subjektivní a objektivní příznaky provázející velkou krevní ztrátu jsou způsobeny jednak samotnou ztrátou krve, částečně také reakcí organizmu na tuto ztrátu.
K příznakům velké krevní ztráty patří: bledá tvář, studená a vlhká kůže, zrychlený tep, pocit žízně, neostré vidění, závrať, poruchy vědomí, mdloby. Jednotlivé příznaky nejsou specifické pouze pro krvácení, ale mohou provázet i jiná poranění a onemocnění.
Stavění krvácení
Stavěním krvácení se snažíme omezit průtok krve ranou a podpořit tak její srážlivost. Můžeme toho dosáhnout dvěma způsoby - tlakem a zvednutím krvácející rány nad úroveň srdce. Tlakem můžeme na krvácející ránu působit přímo nebo nepřímo stlačováním tepny, která přivádí ke krvácející oblasti krev.
Přímý tlak použijeme okamžitě, abychom zastavili krvácení bez negativního vlivu na zbývající oběh. Stlačovat musíme 5-15 minut, protože tvorba krevních sraženin a zastavení průtoku krve poraněnou oblastí vyžaduje určitý čas. Pokud je v ráně cizí těleso (střep, nůž), musíme ho pevně fixovat a zamezit jeho dalšímu pohybu. Nikdy cizí těleso z rány neodstraňujeme s výjimkou těles volně ležících (leží pouze na ráně a jejích odstraněním neohrozíme pacienta). Stačujeme vedle rány, podél jejího průběhu. Obrázek ukazuje možnost fixace cizího tělesa v ráně, pomocí obvazu či náplasti. Okolí rány kolem cizího tělesa musíme přikrýt sterilním krytím, abychom zabránili dalšímu vniknutí infekce.
U velkých krevních ztrát a u cizích tělesech v ráně, která zasahují hluboko do rány a nejsou tedy volně ležící, musíme po prvotním ošetření a zástavě krvácení zavolat odbornou pomoc na tísňovou linku 155 - Zdravotnická záchranná služba!
Pro trenérský portál www.trenink.com tento článek zpracovali:
MUDr. Lenka Hodková a Jiří Břečka,DiS.
Zdravotnická záchranná služba Podbořany
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.