Sdílejte:
Samotná výchova hráčů pro budoucnost není jen hledáním vhodných fotbalových individualit, ale i způsobem, jak požadavky trenéra přenést na hráče, kteří zdánlivě, ač řádně motivovaní, mohou ztratit zájem, chybí-li v tréninku, respektive tréninkové jednotce motivace a tvořivost. Zjednodušeně řečeno: "Receptem na úspěch je tvořivost a rychlost v provedení zadaných úkolů podpořenou řádnou a vhodnou motivací," říká trenér Luděk Opravil, který na těchto stránkách uveřejnil články Model v přístupu ke kvalitnější přípravě a také Fotbalový trend současnosti spočívá ve všestrannosti.
A vzápětí dodává: "Dogmaticky lpět na zažitých věcech v doporučené podobě v didaktické teorii ve struktuře tréninkové jednotky je pak cestou do pekel!".
Nechci zpochybňovat tradiční dělení tréninkové jednotky, jež je v základní organizační formě dělena na čtyři části (úvodní, průpravnou, hlavní, závěrečnou), ale chci především ve formě připomínek v souhrnu jednotlivých částí toto rozšířit o pojmy uplatňované a odpovídající současným trendům v kopané.
1.Úvodní část
Úvodní část převážně s prvky motivace. Musíme si uvědomit, že děti a mládež, tedy hráči, se musí na trénink především těšit. Před seznámením s obsahem a cíly tréninkové jednotky zařazujeme pohybovou činnost nižší intenzity. Předně navodíme zábavnou situaci, kde nechybí všudypřítomný prvek motivační. Cílem je, aby hráči v další fázi tréninku nerozptylovaly věci typu : „Co bylo ve škole?“, „Co budeš dělat po tréninku?“, „Na co se budeš dívat večer v televizi?“, apod. Po zklidnění oznámíme cíl a záměr vyučovací jednotky s určitým heslem. Příklad: „Vyhlašuji dnešní TJ za Den sportovní závislosti“,nebo „Nenechávejte nářadí a náčiní v tělocvičně pokryté prachem“,apod. Různé honičky, které byly dříve doménou úvodních částí bych s různými úpravami zařazoval mezi každou část tréninkové jednotky jako formou etapového závodu. (Samozřejmě s kratší dobou zatížení max.do 2 min.).Pozor na interval zátěže a oddechu v poměru 1:7. Ponechával bych jim dostatečný prostor pro vlastní iniciativitu, jen s citlivou úpravou, která by se rovnala záměrům a cílům TJ. Do každé z těchto fází doporučuji mít každý svůj míč.
2.Průpravná část
Strečink pouze dynamický, který má splňovat funkci rozcvičení všech partií těla. Pak už jen fotbalové věci jako manipulace s míčem (např.gumové), koordinačně-rychlostní přebíhání (koordinační žebřík) [1] [2]. Pro pestrost zařadím medicinbaly (do 1 kg.), švihadla. V tělocvičně využívám i tréninku se zdí. V každé z těchto částí nesmí převládat stereotyp, proto při cvičení využíváme jednotlivce, dvojice trojice. Tréninkovou jednotku provázím hesly typu: „Míč mě poslouchá“, „Neschovávej se ve stínu“, „Dej a běž“, apod. Neustále mám na pamětí maximálně pětiminutovou soustředěnost, neboli pozornost dětí, jinak tréninkový program nenásilně upravuji. Pokládám za nutný rozvoj motoriky a koordinace během překážkové dráhy. Picí pauzy u nejmladších dětí podmínkou. Dbám na správné dýchání a provádím měření tepu srdce za 10 sec.
3.Hlavní část
Na začátku věnuji rozvoji nových činností, počítám s nácvikem nových pohybových dovedností, nebojím se zařadit účinnou taktiku při průpravném i herním cvičení. V každé tréninkové jednotce má být průpravná hra se zaměřením na plnění úkolů podle záměrů trenéra z hlediska dlouhodobbé strategie a taktiky. I tuto část podporuji či provázím hesly typu: „Pokud chceš dát branku, tak nejprve získej míč“, „Nejlepší hráči na světě pořád klamou“, apod. Pozor na slůvko NE – až 80% informací přenášíme v negativní reakci na hráče. S hráči se musí citlivě pracovat od přípravky prakticky neustále. Až po starší přípravku neustále využívat malé formy fotbalu 1:1, 2:2. Mít na paměti a nenásilnou formou usilovat o změnu od herního k učebnímu věku. V této části TJ je dobrý fundovaný pozorovatel, který provádí rozbor a analýzu herních situací.
4.Závěrečná část
Cílem je celkové uklidnění, jak svalové, tak mentální. Hlava celou TJ pracovala na 100%, proto je dán v závěru prostor kompenzačnímu cvičení. Ptám se na TJ viděno očima dětí. Pozvolna zařazuji zhodnocení průběhu celé TJ. Zhodnocení činnosti doporučuji i trenérovi. Převážně u dětí se neustále snažím o zachování radosti, hravosti, kladných prožitků, dám dostatečný prostor pro vlastní iniciativitu všech v mužstvu. Tím posiluji vědomí a podílím se zároveň na budování výkonnosti zdravotně i mentálně správně orientované zdatnosti. Musím mít neustále na paměti, že svým posláním a zaměřením trenéra se podílím na osvojení vědomostí a dovedností v přípravě nejen talentovaných jedinců, ale i optimálního uplatnění v nedaleké i vzdálenější budoucnosti u většiny z nich.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.