V dnešním příspěvku na stránkách trenérského portálu www.trenink.com navazujme na jeden z nejúspěšnějších článků roku 2009 s názvem Kondiční stromeček, který je - podobně jako cvičení Kondiční centry na polovině - zaměřeno na rozvoj rychlostně-vytrvalostních schopností hráčů.Článek autora Jiřího Formánka rozšiřuje počet variant cvičení na tři, navazuje tedy na první a druhý díl. Cvičení je organizováno proudovou metodou na prostoru celého hřiště, polovina hráčů je v maximálním zatížení, druhá polovina aktivně odpočívá jako narážející hráči.
Dnešní cvičení zařazujeme jako hlavní obsah tréninkové jednotky v průběhu letního nebo zimního přípravného období. Určitě ho zvládnou hráči dorostenců a mužů, v případě organizace pouze na polovině je cvičení vhodné i pro mladší a starší žáky. Pro cvičení je třeba dostatečný počet hráčů, což v přípravných obdobích nebývá problém.
Cíl kondičního cvičení:
Herně-kondiční cvičení je zaměřeno na rozvoj krátkodobé a střednědobé vytrvalosti herní formou. Cílem je nepřerušované provádění přesných přihrávek a naražení, převzetí míče do pohybu i s přibývající intenzitou a neustálý pohyb hráčů při výběru místa. Po hráčích vyžadujeme variabilní řešení útočné akce s možností výběru několika možných řešení.
Popis kondičního cvičení:
- herním prostorem je celé hřiště
- cvičení je určeno pro:
(a) 2 brankáře
(b) 14-22 hráčů do pole
- minimální počet hráčů do pole je 14
- hráči jsou rodělení na dva přibližně stejně početné týmy
- cvičení je organizováno proudovou metodou
- cvičení se provádí paralelně na obou polovinách hrací plochy
- rozestavení hráčů a met je patrné z nákresu
- jeden tým (žlutí) se cvičení účastní aktivně
- druhý tým (červení) v průběhu cvičení aktivně odpočívá
- červení jsou bez míče rovnoměrně rozestavení v prostoru hřiště
- červení se stále pohybují na malém prostoru svého postu
- očekávát mohou přihrávku z obou stran
- červený tým naráží pouze prvním dotykem
- žlutý (zakončující) tým je ještě rozdělen na poloviny
- po pravé straně branky na brankové čáře stojí vždy polovina žlutého týmu
- každý hráč má k dispozici míč
- akce se zahajují dva hráči sočasně
- každý z jedné strany
- hrači nemají omezený počet dotyků
- jejich cílem je zakončit akci střelbou, brankou
- před vlastní střelbou je třeba si libovolně narazit míč o nahrávače
- doporučeným intervalem zatížení jsou 2-3 minuty, doporučený počet opakování 2x - 6x
- po jednotlivém intervalu zatížení se role týmů obrátí
Varianty:
- pro mladší věkové kategorie cvičení může probíhat na poloviněhrací plochy na menší branky
- hráči míč vedou, přihrávají a vlastní akci zakončují "slabší" nohou
- hráči musí provést minimální počet naražení (2,3,4)
- narážeči mohu mít více doteků (2,3)
- červení (narážející) hráči se volně nepohybují, ale mají pevně stanovená místa na hrací ploše
Pomůcky:
- 2x velká branka
- celá hrací plocha!
- 16x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
- 8-12x mety (kloboučky)
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.