Nový autor Mgr. Ladislav Šurek je druhým přispivatel trenérského portálu trenink.com ze Slovenska a naplňuje tak naši ideu, aby tento portál sloužil nejen českým trenérům, ale i těm slovenským. Po Ondřejovi Skokanovi, který publikoval několik brankářských cvičení - Žltá a červená nebo třeba Chyť a hoď je tak druhým autorem naší východní čtenářské obce.Dnes navazuje na první část - Charakteristika rozcvičenia svého seriálu na téma rozcvičení z pohledu fyziologického i psychologického. Dnešní druhá část má název Štruktúra rozcvičenia.
Celý článek ponecháváme úmyslně v "původním znění" bez titulků a nabádáme také další kolegy ze Slovenska, aby přispěli do archivu tohoto portálu, protože počet návštěvníků od našich východních sousedů stoupá a je škoda nevyměnit si trenérské zkušenosti a postřehy formou článků a cvičení.
Štruktúra rozcvičenia
Nedostatočné a nesprávne rozcvičenie podmieňuje u hráčov na začiatku tréningu alebo zápasu možnosť zranenia, respektive minimálne nepríjemných pocitov vo svaloch, v dýchaní ale aj žalúdočné ťažkosti a psychickú nevoľnosť. Tieto faktory potom znemožňujú plné nasadenie v hre. Hlavnými príčinami vzniku takýchto prípadov je nedodržanie štruktúry rozcvičenia.
Väčšina rozcvičení by mala obsahovať tri základné časti:
(a) rozohriatie
(b) všeobecná časť (švihová gymnastika) - bez lopty
(c) špeciálna časť - s loptou
Rozohriatie - malo by zahrňovať cvičenia na zintenzívnenie cirkulačných a respiračných pochodov, zvýšenie pulzovej frekvencie a minútového objemu srdca. Vhodné sú jednoduché dlhotrvajúce činnosti (behy, poskoky, obraty). Postupným zvyšovaním intenzity nastáva dostatočné potenie organizmu. Trvanie: 3-5 min.
Všeobecná časť (bez lopty) - gymnastické, naťahovacie a uvoľňovacie cvičenia zamerané na všetky svalové skupiny resp. pohybové hry so zameraním na zvyšovanie elasticity svalstva celého pohybového ústrojenstva a vnímanie pohybu a polohy najmä kĺbových celkov. Trvanie: 5-10 min.
Všeobecná časť (s loptou) - prvky zamerané hlavne na precvičenie tých častí tela, ktoré budú v tréningu, resp. v hre najviac zaťažené. Jedná sa o prípravu organizmu na špecifickú činnosť (napr. u brankárov rozcvičujeme najmä horné končatiny u ostatných hráčov končatiny dolné). V tejto časti sa už pri zvýšenej intenzite realizujú aj činnosti s loptou, tiež špeciálne herné činnosti podľa hráčskych funkcií a prípravné hry.
Fyziologická podstata rozcvičenia
Je založená na navodení stavu optimálnej pripravenosti na športový výkon v tréningu alebo v zápase, v rámci ktorého sa organizmus pripravuje na očakávané zaťaženie. Dôležité je pritom u trénera poznanie stupňa trénovanosti hráča a významu pohybovej činnosti, ktorú očakávame - napr. tréning alebo zápas.
Úlohy rozcvičenia
Rozcvičenie je prostriedkom, ktorým sa zámerne a cielene pôsobí na prípravu organizmu hráča k jeho následnej pohybovej činnosti. Následne z neho vyplývajú čiastkové úlohy, ktorými sú:
(a) fyziologická
(b) preventívna
(c) psychologická
Fyziologická úloha- metabolické zmeny, tepelné zmeny, zmeny dĺžky svalových vlákien, zmeny v činnosti obehového a dýchacieho aparátu.
Preventívna úloha - ochrana pred zraneniami a úrazmi. Je veľmi dôležitou najmä za chladného, vlhkého počasia a tiež v súvislosti s nekvalitným stavom hracej plochy, kde bude športový výkon realizovaný.
Psychologická úloha - regulácia a príprava duševnej stránky hráča pred tréningom resp. zápasom. Pred tréningom je pritom tlak na psychiku hráča menší ako pred zápasom.
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.