AKTUALIZOVÁNO V předchozích týdnech vyšly na stránkách trenérského magazínu www.renink.com tři části [1] [2] [3] seriálu cvičení jejichž autorem je trenér a editor tohoto portálu Jiří Formánek. Všech dílech byla pozornost zaměřena na řešení finální části útočné akce v prostoru před a uvnitř pokutového území.
Čtvrtá část seriálu se jmenuje Mikrosituace před brankou - 1:1+1:1, důraz klade na řešení soubojových situací 1:1. Cílem cvičení je naučit útočící hráče převzít míč zády k brance, prosadit se v souboji v bezprostřední blízkosti branky soupeře a rozhodnout se buď pro střelbu ze střední vzdálenosti nebo finální přihrávku na útočníka, který se pohybuje v prostoru pokutového území a je obsazený bránícím hráčem.
Cvičení je možné zařazovat do tréninkového procesu od věkové kategorie mladších žáků a hráčům věkově starším. Vhodné a časté je zařazení do hlavní částí tréninkové jednotky, s upozorněním na kondiční náročnost tohoto cvičení.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit útočící hráče přijmout míč zády k brance soupeře v bezprostřední blízkosti branky soupeře, pokrýt si míč, otočit se s ním k brance a vyřešit úspěšně tuto situaci a připravit si pozici pro finální přihrávku na útočníka, který musí zvládnout situaci jeden na jednoho a celou akci zakončuje. Bránící hráči se snaží situaci odvrátit, případně konstruktivně míč odebrat a okamžitě se pokusit o protiútok.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem cvičení je prodloužené pokutové území
- na brankových čarách jsou postaveny velké branky
- cvičení je určeno pro:
(a) 2 brankáře
(b) minimálně 8 hráčů do pole
- brankáři chytají v brankách
- hráči do pole jsou rozdělení do dvou družstev (min. 4:4)
- v každém týmu jsou 2 útočníci a 2 obránci
- jedné akce se vždy účastní 4 hráči
- v poměru 1:1+1:1 (A):(M)+ (B):(N)
- hráči (A,M) se pohybují pouze v prostoru před pokutovým územím
- hráči (B,N) naopak pouze v prostoru uvnitř
- akci zahajuje pohybem pro míč hráč (A) - hráč (A) dostává přihrávku od jednoho z hráčů (C,D) - hráč (A) získá míč pod svou kontrolu
- řeší souboj 1:1 proti hráči (M)
- pokud bránící hráč odebere míč, pak se snaží o vlastní zakončení
- po úspěšném vyřešení souboje se hráč A rozhodne pro:
(a) střelbu ze střední vzdálenosti
(b) finální přihrávku na spoluhráče (B)
- následuje finální souboj 1:1 (B:N) a vlastní zakončení
- hráč (B) může míč vrátit na hráče (A)
- který akci zakončí střelbou z prostoru před pokutovým územím
- akce končí:
(a) přerušením hry (faul, aut, ...)
(b) vstřelením branky
(c) odebráním míče od bránícího míče (M,N)
(d) překročením časového limitu (10,15,20,25 vteřin)
(e) chycením míče od brankáře - po skončení akce se přesouvají hráči za branku svého brankáře
- do další akce se zapojují hráči (C,D):(O,P)
Varianty:
- akci zahajují hráči (C,D) autovým vhazováním z boku
- při důrazu na kondiční aspekt se cvičení na hraje v celé šířce hřiště
- po chycení míče od bránícího brankáře akce nekončí, obránci se snaží o rychlý protiútok
- bránící hráči se po zisku míče snaží zakončit na soupeřova brankáře
- po přihrávce na útočníka (B) vytváří hráči situaci 2:1
- hráči se střídají vždy po dvou akcích (1x útočí, 1x brání)
- tým který vstřelil branku pokračuje znovu v další akci
Pomůcky:
- 2x velká branka
- 10x míč
- 6x mety (kuželky, kloboučky)
- 10x rozlišovací trika (2 barvy 4:4)
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.