Problematikou mikrosituací 2:2, se ve svých článcích Souboj 2:2 s narážečkou nebo kličkou a Hra 2:2 v prostoru kruhu na 3 branky zabýval autor dnešního článku trenér Jiří Formánek, ale také například autor Vladan Pražák ve cvičení s názvem 2:2 ve vymezeném prostoru + 4 nahrávači.Druhý díl seriálu má název 3:3+2 nahrávači s průnikovou přihrávkou, navazuje na první díl série článků, soubojová situace 2:2 je doplněna o neutrální narážeče, které mohou hráči využit. Autor Jiří Formánek útočící hráče zvýhodnil možností využit nahrávače, stále však od bránících hráčů vyžaduje konstruktivní odebrání míče a následnou průnikovou přihrávku na hráče stojícího v hloubce pole.
Cvičení je určeno pro mládežnické týmy od věkové kategorie mladších žáků, cvičení obvykle zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky. Cvičení je kondičně náročné, velice vhodné je aplikovat ho soutěživou formou.
Cíl herního cvičení:Cílem herního cvičení je naučit hráče úspěšně řešit mikrosituace 2:2 s využitím neutrálních nahrávačů a rozhodovat se, která z možných variant je správná. U bránící dvojice pak jde především o konstruktivní odebrání míče a okamžitý pokus o založení rychlého protiútoku, kterému musí předcházet průniková přihrávka na neobsazeného spoluhráče.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem je obdélník
- hřiště má rozměry 25x15 metrů
- a je rozděleno na třetiny
- cvičení je určeno minimálně pro 8 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dva nestejně početné týmy 3:3
(a) treojice hráčů X,Y,Z
(b) trojici hráčů A,B,C
(c) dva neutrální nahrávače (N,N)
- dvojice hráčů A,B a X,Y začínají akci v krajních třetinách
- hráči C a Z stojí za koncovou čárou, za zády soupeřovi dvojice
- neutrální hráči N stojí na bočních stranách ve střední třetině
- právě jeden z hráčů N zahajuje jednotlivou akci
- hráč N dává přihrávku (1) na hráče X,Y do vlastní třetiny
- ve chvíli kdy se hráči X,Y dotknou míče
- tak z vlastní 1/3 vybíhají a napadají je hráči A,B
- hráči X,Y majících v začátku akce mič pod kontrolou
- by se měli pokusit prosadit se v mikrosituací 2:2 (X,Y):(A,B)
- a využít k tomu neutrální nahrávače N
- jejich úkolem je:
(a) zašlápnout míč v 1/3 soupeřů A,B
(b) přihrát průnikovou přihrávku na svého spoluhráče Z
- napadající hráči A,B mají za úkol:
(a) zabránit útočícím hráčům zašlápnutí ve vlastní 1/3
(b) konstruktivně odebrat míč
(c) po zisku míče se pokusit dát průnikovou přihrávku na hráče C
(d) nebo míč také zašlápnout v útočné třetině
- jednotlivá akce končí:
(a) přerušením hry (faul, aut, ...)
(b) zašlápnutím míče v koncové útočné zóně
(c) úspěšnou průnikovou přihrávkou na spoluhráče
(d) překročením časového limitu (15,20,25,30 vteřin)
- u tohoto cvičení je třeba dbát na poměr IZ:IO
Varianty:
- lze upravit (zvětšit/zmenšit) velikost herního prostoru
- útočící hráči míč zašlapují:
(a) na koncové čáře
(b) na bočních stranách koncové zóny
- první přihrávka od hráče N jde vzduchem
- první přihrávka od hráče N je provedena autovým vhazováním
- všichni hráči mají omezený počet doteků na (2,3) (snažší odebrání míče)
- hráči si před zašlápnutím v koncové 1/3 musí narazit o hráče N
Pomůcky:
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
- 6x míč
- 8x rozlišovací trika (3 barvy 3:3:2)
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.