V dnešním článku přichází trenér Jiří Formánek s druhým cvičením podobné organizace, které navazuje na první variantu.
Článek s názvem Rychlý protiútok 3:2+3:2 (6:4) popisuje herní cvičení, které je zaměřeno na řešení útočné herní situace 6:4 na polovině soupeře formou rychlého protiútoku. Nácvik rychlého protiútoku zápasovým podmínkám přibližují dva krajní obránci, kteří se vracejí do svého obranného postavení, stejně jako dva krajní ofenzivní záložníci kteří doplňují středové hráče.
Cvičení je vhodné zařazovat do hlavní části tréninkové jednotky zaměřené na nácvik rychlého přechodu do útoku a především finálního vyřešení situace 3:2, respektive 6:4, určeno pro žákovské kategorie a všechny starší až po dospělé.
Cíl herního cvičení
Cílem herního cvičení je nácvik řešení útočné herní situace 6:4 na polovině soupeře, nácvik rychlého protiútoku, který zápasovým podmínkám přibližují dva krajní obránci a dva krajní ofenzivní záložnící spolu s defenzivním záložníkem, kteří se vracejí do svého obranného postavení a mění početně výhodnou situaci pro útočníky 3:2 na relativně ještě vyhodnější 6:4.

Popis herního cvičení:
- herním prostorem cvičení jsou 2/3 hrací plochy
- na 2/3 hrací plochy je branková čára s brankou
- cvičení je určeno clem pro 16-19 hráčů:
(a) 2 brankáře
(b) 8 obránců (2x 4)
(c) 6-12 útočníků (2x 6)
- hráči jsou rozestavení podle diagramu:
(a) brankáři chytají každý v jedné brance
(b) trojice útočníků cca 10-15 metrů za polovinou
(c) dvojice obránců přistupuje k útočícím hráčům
(d) bránící krajní obránci startují z půlící čáry
(e) ofenzivní krajní záložnící v křídelním prostoru
(f) defenzivní záložník útočícího týmu ve středu hřiště
- každou akci zahajuje brankář
- brankář rozehrává na hráče
- snahou útočící šestice je využít početní výhody 6:4
- a zakončit rychlý protiútok střelbou
- během celé akce platí ofsajdové pravidlo
- okamžitě po rozehrání míče od brankáře se začínají vracet obránci
- stejně jako nabíhají krajní záložníci
- v případě že bránící hráči:
(a) odehrají míč do autu, tak akce končí dochází k výměně hráčů
(b) získají konstruktivně míč, řeší situaci 4:6 proti brance na půlící čáře
- po akci dochází k výměně útočících i bránících hráčů
Varianty:
- hrací plocha se může zvětšit na:
(a) 3/5 hrací plochy
(b) od vlastního pokutového území
(c) 1/2 hrací plochy
- brankář (H) nemusí rozehrát na hráče (E), ale může rovnou na (A,B,C)
- útočící hráči mají na akci časový limit (10,15,20) vteřin
- bránící hráči po zisku míče akci nedohrávají
- brankář H akci nezahajuje přihrávkou, ale výhozem
- bránící i útočící hráči se mění:
(a) po určitém počtu odehraných akci (2,3)
(b) po vstřelené brance na libovolné straně
Pomůcky:
- 10x míč
- 2x velká branka (přenosná)
- 20x rozlišovací trika
- 12x mety (kloboučky, kužely)

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.