AKTUALIZOVÁNO Trenér Jiří Formánek, který svým dnešním cvičením naváže na dvojici svých článků [1] [2] s názvem Individuální střelba 1:1+5 a příspěvěk trenéra Josefa Vrážela s názvem Vyvolávaná dvojic, rozšiřuje množinu cvičení pro řešení situací 1:1 s následnou střelbou.
Dnešní článek Naraž si nebo jdi a řeš situaci 1:1 je prvním z řady cvičení, které slouží s nácviku a rozvoji schopnosti řešit mikrosituace v prostoru před pokutovým územím a následně je i zakončit. Cvičení klade velký důraz na schopnost hráčů rozhodnout se jak situaci řešit, je variabilní což mu přidává nejen na zajímavosti pro hráče, ale přibližuje tréninkový proces více podmínkám utkání.
Cvičení zařazuje buď do individuálního (skupinového) tréninku pro obránce a útočníky, případně jako náplň hlavní části tréninkové jednotky. Zvládnou ho i hráči přípravek, ale osvědčilo se jako motivující cvičení pro dospělé.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je dát hráči možnost rozhodnutí jak situaci jeden na jednoho (1:1) vyřešit, zda se pokusit vedením míče se dostat do výhodné pozice a zakončit nebo si s bránícím hráčem míč narazit a jít do čelního souboje 1:1, kde je velké riziko prohraného souboje. Bránící hráč regaguje, stejně jako v utkání, na rozhodnutí útočícího hráče.

Popis herního cvičení:
- herním prostorem je minimálně 1/3 hrací plochy
- na brankové čáře je umístěna branka
- asi 10 metrů před pokutovým územím je umístěn trojúhelník
- trojúhelník je rovnostranný
- délka strany je 10 metrů
- cvičení je určeno minimálně pro:
(a) jednoho brankáře
(b) jednoho bránícího hráče
(c) jednoho útočícího hráče
- doporučeným počtem hráčů je 10-18
- jednotlivého souboje se účastní vždy dva hráči
- kteří řeší souboj jeden na jednoho (1:1)
- útočící hráč stojí s míčem na v trojúhelníku nejdále od branky
- bránící hráč na libovolném zbývajícím vrcholu
- útočící hráč se rozhoduje mezi dvěma variantami řešení:
(a) míč vyvede přes stranu trojúhelníku a akci zakončí (červená)
(b) míč s si narazí s obráncem, řeší souboj 1:1 a akci zakončuje (modrá)
- v obou dvou případech útočníka napadá bránící hráč
- útočící hráč se pokouší o úspěšné vyřešení soubojové situace 1:1
- a celou akci zakončuje střelbou na branku
- bránící hráč s míčem se po akci řadí mezi útočníky
- útočící hráč bez míče jde na pozici bránícího hráče
- u tohoto cvičení je třeba dodržovat poměr intervalu zatížení a odpočinku
Varianty:
- trojúhelník je vůči brance:
(a) blíže pokutového území
(b) dále od pokutového území
(c) umístěn jinde než v ose hřiště
- velikost strany trojúhelníku může být (8,12,15) metrů
- hráči mohou stát na vrcholech čtverce místo trojúhelníku
- bránící hráči střídají levý a pravých vrchol trojúhelníku bližších k brance
- hráči ctí své posty, obránci brání, ofenzivní hráči útočí
- útočník akci zakončuje:
(a) před pokutovým územím
(b) uvnitř pokutového území
(c) zcela libovolně
- k soutěži o větší počet vstřelených branek dochází:
(a) mezi dvojicí hráčů
(b) mezi jednotlivými hráči
(c) mezi dvěma týmy
Pomůcky:
- 1x velká branka
- 12x míč
- 3x mety (kuželky, kloboučky)
{comment}



Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.