Fotbalový trenérsky portál trenink.com již v minulosti uvěřejnil několik článků, které byly zaměřené na střelbu, respektive na zakončení po předchozím kondičním zatížení. První byla dvojice článků
[1]
[2]
s výstižným názvem Střelba po zatížení, následoval organizačně propracovanější čtyřdílný
[1]
[2]
[3]
[4] seriál Střelba po zatížení - na 4 branky s přihrávkou.Prozatím poslední třetí varianta Zátěžová střelba na dvě branky navazuje na první a druhou část seriálu. Cílem cvičení je, aby si hráči vypěstovali pocit jistoty při zakončení v případě že jsou pod tlakem soupeře a okamžitě po zakončení akce okamžitě zaměřili na opačnou činnost bránění protihráče, který si jde pro míč a akci jde zakončit vlastní akci na opačnou branku.
Cvičení je určeno pro věkovou kategorii dorostenců a dospělé, zařazuje do hlavní části tréninkové jednotky obvykle v průběhu přípravného období, možno však i v průběhu soutěžního období. Při úpravě počtu zakončení (2-3x) je cvičení vhodné i pro žákovské týmy.
Cíl herního cvičení:
Cílem tohoto kondičně-herního cvičení je získat jistotu při zakončení, kterému předchází náročná herně-kondiční situace. K zatížení slouží běžecké přeběhy (úseky) submaximálního úsilí před každým jednotlivým zakončením. Hráč v průběhu jednoho intervalu zatížení se několikrát dostává do situace, kdy zakončuje pod tlakem soupeře, hned vzápětí se ocitá v pozici bránícího.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem cvičení jsou 2/5 hrací plochy - hřištěm je prostor prodlouženého pokutového území
- dvě branky jsou umístěny ve středu brankových stran
- cvičení je určeno minimálně pro:
(a) 10 hráčů do pole
(b) 2-3 brankáře
- doporučeno je pro 12-16 hráčů do pole
- hráči jsou rozdělení na dva barevné týmy
- minimální poměr zatížení je 1:4 (doporučený 1:5-1:10)
- hráči jsou při cvičení rozmístěni:
(a) dva brankáři (G) chytají v brankách, každý patří k jednomu týmu
(b) dvojice hráčů (1:1) ve středu hrací plochy
(c) 4 hráči každého týmu za svou a vedle své branky
(d) všichni hráči na obvodu mají svůj vlastní míč
- uvnitř hrací plochy aktivně pracuje pouze dvojice hráčů (1:1)
- na začátku zátěžového intervalu vykřikne trenér barvu začínajícího hráče
- hráč si jde pro přihrávku od libovolného spoluhráče na obvodu
- přijme míč a snaží se zakončit akci střelbou do spupeřovi branky
- druhý (bránící) hráč se mu v tom snaží zabránit
- akce může skončit:
(a) vstřelením branky
(b) odebráním míče do autu
(c) faulem
(d) střelbou na branku - akce nepokračuje
(e) konstruktivním odebráním - akce pokračuje
- po skončení akce si jde druhý hráč pro míč od svého spoluhráče na obvodu
- a opět se pokouší on o zakončení akce brankou
- hráči si role útočícího a bránícího hráče pravidelně střídají
- každý hráč zakončuje 4x, brání akci soupeře také 4x
- po osmi zakončeních jde dvojice hráčů
- aktivně odpočívat na obvod a do středu jde další dvojice z obvodu
- v případě většího počtu hráčů jsou hráči odpočívat mimo hrací plochu
- každý z hráčů by měl cvičení opakovat 2x-8x
Varianty:
- hráči nemají přesně stanovený počet zakončneí, hra je limitována časem
- hráči se pravidelně nestřídají, hráč který vstřelí branku opět útočí
- je možné měnit vzdálenost branek
- přihrávající hráči míč vhazují autovým vhazováním
- hráči soutěží o větší počet vstřelených branek:
(a) jako jednotlivci
(b) jako týmy (žlutí x červení)
- nahrávající hráči mohou střídat přihrávku po zemi s nahozením do vzduchu
- trenéři mohou vyžadovat zakončení pouze "slabší" nohou
Pomůcky:
- 2x velké branky (přenosné)
- 16x míč
- 6x mety (kuželky, kloboučky, zapichovací tyče)
- rozlišovací trika (2 barvy)
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.