Sdílejte:
Tento čtvrtek, opět po delší době, přináší trenérský portál trenink.com pro všechny své čtenáře herní cvičení od jednoho z Vás - Tomáše Baloga, který vyslyšel výzvu redakce tohoto internetového portálu a poslal do redakce popis svého vlastního cvičení i s obrázkem znázorňujícím celou akci.V případě, že máte ve svém archivu zajímavé tréninkové nebo předzápasové cvičení pro jakoukoliv věkovou kategorii a jakoukoliv výkonnostní úroveň a chcete se s ním podělit s čtenáři tohoto internetového portálu, pak mě kontaktujte na mém emailu.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je zlepšit výběr místa pro útočící hráče při rychlém přechodu do útoku proti zformované obraně, schopnost vhodně načasovat a správně technicky provést centr z křídelního prostoru, řešit hlavičkové souboje uvnitř pokutového území.
Popis a organizace:
- hrací plochou tohoto cvičení je polovina hřiště
- ve velké brance chytá brankář
- poměr útočících a bránících hráčů je 4:3
- akci zahajuje hráč D, který vede míč proti zformované obraně soupeře
- vzápětí vybíhají tři další hráči, hráč B se uvolňuje v pravém (levém)) křídelním prostoru, hráči A a C si vyměňují pozice
- hráč D kombinuje s hráčem C, který posílá křížnou přihrávku na nabíhajícího hráče B, který musí kontrolovat svou pozici aby se nedostal do ofsajdového postavení
- hráč B centruje, hráči A a D jsou do hlavičkového souboje se třemi obránci v pokutovém území, hráč C pokrývá prostor před velkým vápnem pro případnou dorážku ze střední vzdálenosti
Diagram:
Varianty:
- akce probíhá v poměru 4:2 ve prospěch útočníků
{moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.