Na stránkách trenérského portálu trenink.com vyšel v roce 2006 třídílný
[1]
[2]
[3]
seriál trenéra Svatopluka Chrobáka s názvem Obranné postavení a poziční hra, jehož cílem bylo naučit hráče účelně a bez nedovolených zákroků zpomalovat útočící hráče v čelním a bočním postavení odebírání míče v čelním postavení k soupeři.Dnešní článek se jmenuje Posuny a výstupy obranné formace, autorem je Jakub Havránek a rimárním úkolem tohoto článku je popis cvičení, které má sloužit jako nácvik organizace čtyřčlenné obranné řady, důraz je kladen především za zajišťování mezi hráči, posuny hráčů a zdvojování.
Cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky, zvládnou ho hráči žákovského věku, vše záleží na jejich taktické a technické vyspělosti. Rozhodně není toto cvičneí určeno pouze pro dorostence a dospělé.
Cíl herního cvičení:
Cílem dnešního cvičení je nácvik organizace obranné řady s principy zónového systému bránění. Jedná se kombinace založené na vzájemném zajištění, přebírání hráčů a prvky jako jsou posuny obránců do těžiště hry a výstupy obránců na hráče s míčem. Nesmíme zapomenout ani na útočící hráče, protože při tomto cvičení zdokonalují udržení míče pomocí kombinačního řešení a hlavně rychlé otočení těžiště hry ze silné na slabou stranu, které je velice důležité při správném a rychlém posunování soupeře.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem je obdélník o rozměrech 20x30 m
- tento prostor vyznačíme metami
- na jedné koncové čáře vymezíme pomocí zapichovacích tyčí a kuželů tři branky
- branky mají rozměr cca 7 m
- cvičení je určeno pro 8 hráčů:
(a) 4 hráče obranné řady (modří)
(b) 4 útoční hráči (červení)
- v herním prostoru probíhá hra 4:4
- každá akce po destruktivním odebrání míče obránci začíná u hrou útočníků
- 4 útoční hráči (červení) mají za úkol:
(a) udržet pomocí kombinací míč na svých kopačkách
(b) roztáhnout hru co nejvíce do stran
(c) kombinovat na silné straně (v těžišti hry)
(d) zároveň si připravit situaci na otočení hry na slabou stranu, která je otevřená
(e) převést míč jednou ze tří branek na koncové čáře
(f) po ztrátě míče vysunutý presink na obránce
(g) nedovolit soupeři dostat se za koncovou čáru útočníků
- 4 hráči (modří) obranné řady mají za úkol:
(a) přesouvat se do těžiště hry
(b) vystupovat proti hráči s míčem
(c) přebírat do šířky i do hloubky hráče soupeře
(d) zabránit útočníkům převést míč jednou ze tří branek na koncové čáře
(e) po zisku míče snaha o kombinaci (simulace založení útoku)
(f) pokusit se přejít soupeřovou brankovou čárou
- herní cvičení organizujeme intervalovou metodou
- v IO trenér vysvětluje špatná/dobrá řešení v obranné ale i útočné fázi
- diskutuje s hráči o daných herních situací
- dobu odpočinku nepodceňuje
- jedná se o limitující prvek nácviku!
Varianty:
- velikost obdélníku můžeme variabilně měnit
- převedení míče jednou z branek může být až po určitém počtu přihrávek
- pokud se obráncům podaří převést míč brankovou čárou soupeře, stávají se útočníky a útočníci se stávají obránci
Pomůcky:
- 4x zapichovací tyče
- dostatek míčů pro plynulost cvičení
- rozlišovací trika
- 2x kužel
- 11x mety
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.