Trenér Jiří Formánek se v článku Jeden na jednoho (1:1) s bočním postavením obránce zaměřil na řešení soubojové situace jeden na jednoho v postavení které je v utkání velmi časté, ale ve fotbalovém tréninku často neprávem opomíjené. Dnes si hráči mohou vyzkoušet varinatu, kdy střídají postavení bráníccího zezadu a čelem.
Název dnešního příspěvku od trenéra Ladislava Matrase je Paraelní souboj 1:1 čelem a zezadu, cvičení je zaměřeno nejčastější soubojovou situaci jeden na jednoho. Bránící hráč útočníka napada čelně nebo zezadu. Další možností jak trénovat boční bránění najdete v článku Vyber si míč a zakonči 1:1.
Herní cvičení zařazujeme na úvod hlavní části tréninkové jednotky. Vždy je třeba mít v patrnosti jaké je zatížení pro jednotlivé hráče, aby hráči pro toto cvičení byli dostatečně zotavení. Cvičení zvládnou již hráči přípravek.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit hráče řešit soubojové situace jeden na jednoho v prostoru před a uvnitř pokutového území, cvičení útočícícím i bránícím hráčům současně umožňuje nácvik bránění, respektive útočení čelem k bránícímu hráči nebo tehdy když útočící hráč je po tlakem obránce zezadu.

Popis herního cvičení:
- herním prosotrem je polovina hrací plochy
- herní prostor je zúžen na prodloužené pokutové území
- na koncových čarách hrací plochy jsou postaveny branky
- ve středu hrací plochy je vyznačen čtverec
- velikost strany čtverce je 30 metrů
- cvičení je určeno pro:
(a) 2 brankáře
(b) 12-20 hráčů do pole
- hráči do pole jsou rozdělení na dva barevně odlišené týmy
- brankáři chytají v brankách
- v každém rohu čtverce stojí hráč:
(a) A a D jsou obránci
(b) B a C jsou útočníci
- bránící hráči mají každý míč
- akce se zahajuje současně
- dva souboje jeden na jednoho (1:1) probíhají tedy paraelně, ale na různé branky
- hráč A přihrává na hráče C
- a okamžitě napadá zezadu hráče B
- hráč B se snaží co nejrychleji zakončit na bližší branku
- hráč D přihrává na hráče B
- a po odehrání míče čelně brání hráče C, který dostal přihrávku od hráče A
- hráč C zazakončuje na vzdálenější branku
- po skončení obou akcí se vymění bránící i útočící hráči
- do dlaší akce si dvojice vymění pozice
- kdo bránil čelně, brání zezadu a opačně
- po uplynutí časového limitu se role bránících a útočících týmů vymění
Varianty:
- velikostí středového čtverce určujeme náročnost cvičení:
(a) kratší strana čtverce - cvičení je náročnější
(b) delší strana čtverce - cvičení je jednodušší, útočící hráč má více času
- hráči A a D akci zahajují autovým vhazováním
- bránící hráči mohou míč krátce vyvést
- týmy soutěží o větší počet vstřelených branek
Pomůcky:
- 2x velká branka (přenosná)
- 4x zapichovací tyče (velké kužely)
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
- 12x míč
- rozlišovací trika


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.