TIPY REDAKCE Trenér Jiří Formánek možný způsob řešení a nácviku situace tři na dva (3:2) nastínil v cvičení Ubraň tři útočníky (3:2) a zakonči, ve kterém se snaží útočící hráči co nejrychleji využít početní převahy.Dnešní cvičení pojmenované Připrav situaci jedním dotykem a vyřeš 3:2 v sobě, vedle nácviku ofenzivního řešení situace, skrývá také nácvik chování stoperské dvojice, která nejdříve pouze pohybem reaguje a kombinaci útočné trojice a po více dotycích od útočníků situaci tři na dva (3:2) řeší standardním způsobem.
Cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky, cvičení zvládnou hráči od věkové kategorie mladších žáků. Při menším počtu hráčů je třeba dodržovat intervaly zatížení a odpočinku.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičneí je pro útočící a bránící hráče rozdílná. Útočící hráči si přihrávkami na jeden dotek připravuji výhodnou pozici po úspěšné vyřešení a zakončení situace tři na dva (3:2). Bránící hráči reagují posuny a vykrýváním prostoru na jednodotykové přihrávky útočníků, ve chvíli kdy hráči zahrají na více jak jeden dotek, tak řeší normální situaci 3:2.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem cvičení je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- cvičení je určeno minimálně pro 11 a více hráčů:
(a) 1x brankář
(b) 4x obránci
(c) 6x útočníci
- základní postavení hráčů před akcí je následující:
(a) brankář chytá v brance
(b) dvojice obránců v pozici stoperů stojí před pokutovým územím
(c) trojice útočníků je rozestavena na polovině
- jeden z útočících hráčů má míč
- útočící hráči zajínají akci přihrávkami na jeden dotek
- bránící hráči reagují na příhrávky posuny a vykrýváním prostoru
- útočící hráče přímo nenapadají
- útočníci si připravují výhodnou pozici pro zakončení situace 3:2
- vlastní řešení situace 3:2 začíná ve chvíli kdy:
(a) jakýkoliv z útočících hráčů zahraje více jak jeden dotek
(b) útočící hráči dostanou míč na úroven půlkruhu před pokutovým územím
- akce končí vstřelením branky, autem, faulem nebo odebráním míče od obránců
- po skončení akce se vymění obránci i útočníci
Varianty:
- je možné tímto způsobem řešit situaci 3:3
- útočníci si přihrávají "slabší" nohou
- útočníci zakončují pouze jedním dotykem
- cílem je akci zakončovat po centru (přihrávce) z křídelních prostor
Pomůcky:
- 1x velká branka
- 10x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
- 3x mety (kuželky, kloboučky)
Tipy radakce
Variabilní akce 3:2 (1.část)
Cílem dnešního cvičení je naučit hráče správné chování v řešení herních situací 3:2, jak z hlediska útočné fáze, tak obranné. Trojice útočníků využívá početní převahy k rychlým kombinacím a včasného zakončení. Na obránce je kladen požadavek kvalitního vzájemného zajištění.
3:2 s přenesením a brankou uprostřed
Cílem dnešního herního cvičení je zlepšit kombinaci hráčů na menším prostoru, řešením je rychle měnit těžiště hry, otevření prostoru pro finální přihrávku a následné zakončení. Při neúspěšném zakončení pak přesunu do jiného prostoru pro bránícíc i útočící hráče.
Zakončení přečíslení 3:2 na 3 branky
Cílem herního cvičení je umožnit hráčům rozhodnutí koho si vybrat pro spolupráci v situaci tři na dva (3:2) ve středu hrací plochy na útočné polovině soupeře a naučit se tyto situace efektivně řešit. Důležitá je spolupráce s hráčem, který přijímá míč zády k brance. Hráči mají v řešení situací 3:2 volnost a je na nich zda se po naražení rozhodnou pro řešení soubojových situací nebo pro přihrávku na spoluhráče do volného prostoru. Bránící hráči reagují, stejně jako v utkání, na rozhodnutí trojice útočících hráčů. Ofenzivní hráči mají situaci usnadněnou možností zakončit do libovolné ze tří branek.
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.