Řešení soubojových situací, respektive mikrosituací tři na dva (3:2) jsme se na portálu fotbalových trenérů www.trenink.com věnovali již několikrát, jako příklady uvádím cvičení Mikrosituace před brankou - 3:2 nebo také Situace 2:3, dva obránci a tři útočníci, ve kterých měli početní převahu útočící hráči.
Samotná utkání však často přináší méně výhodné situace dvou útočníků na trojici obránců (2:3) a právě dnes uveřejňujeme cvičení s názvem Prosaď se proti trojici obránců, které by hráče mělo naučit prosadit se i v takto nevýhodné situaci a naučit je, že cílem není akci "pouze" zakončit, ale vstřelit branku! článek navazuje na cvičení Prosaď se proti dvojici obránců.
Cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky. Při úpravě velikosti herního prostoru je toto cvičení možno zařazovat i do tréninkového procesu přípravek (mladší, starší), ale samozřejmě také i do všech starších věkových kategorií a to až po dospělé.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit hráče řešit početně nevýhodné situace dva na tři (2:3), to vše v bezprostřední blízkosti branky soupeře. Útočící hráči májí možnost zvolit si řešení, které by mělo vést nejen ke střelbě, ale především ke vstřelení branky. Bránící hráči jsou motivování ke konstruktivnímu odebrání míče a následnému vlastnímu zakončení, respektive vyřešení situace tři na dva (3:2).
Organizace herního cvičení:
- herním prostorem je dvojnásobné pokutové území
- na koncových čarách jsou postaveny branky
- cvičení je určeno pro:
(a) 2-3 brankáře
(b) 10-15 hráčů do pole
- hráči do pole jsou rozdělení na tři týmy
- šestice hráčů útočí (po dvojicích)
- zbývajících devět hráčů brání (po trojicích)
- brankáři chytají v brankách
- bránící hráči se do akce zapojují po trojicích
- útočící hráči pak po dvojicích
- jeden z krajních bránících hráčů má míč
Popis herního cvičení:
- akci zahajuje tím, že si míč narazí o spoluhráče
- vzápětí dává míč na jednoho z dvojice útočících hráčů, kteří si nabíhají do volného prostoru
- po odehrání míče na útočníky se do akce zapojuje i třetí obránce z druhé strany
- jeden z útočníků přijme míč a ve spolupráci se spoluhráčem
- se pokouší se o zakončení akce v podobě vstřelení branky
- obránci se snaží o vytlačení útočících hráčů do nevýhodné pozice
- případně odebrání míče a vlastní zakončení akce
- hráči jsou motivování k ofenzivnímu řešení situace, počítají se pouze vstřelené branky
- útočící hráči se mění po:
(a) časovém intervalu (2,3,4,5) minut
(b) předem stanoveném počtu rozehraných akcí
Varianty:
- bránící hráč akci rozehrává dlouhou přihrávkou na útočníka, bez kombinace s brankářem
- týmy si počítají vstřelené, ale i obdržené branky (akce se řeší spíše s cílem neinkasovat!)
- akci zahajuje výhozem (výkopem) brankář
- všichni obránci po odehrání míče provádí obratnostní cvik
Pomůcky:
- 2x velká branka (přenosná iGoal)
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
- 12x míč
- rozlišovací trika (2-3 barvy)
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.