Sdílejte:
Ztráta míče ve středu pole v průběhu přechodů do útoků je pro bránící tým velmi nebezpečná, naopak útočící hráči by měli umět s touto situací naložit a vyřešit ji rychle a efektivně. Jedním z možných řešení je cvičení Naraž si a vyřeš 2:2 nebo jdi na centr.Páteční článek trenéra Jiřího Formánka rozšiřuje příspěvěk z letních prázdnin loňského roku pojmenovaný Diamantové řešení situace 2:2. Cílem dnešního cvičení je naučit hráče situaci dva na dva (2:2), kdy obránci nejsou pouze v čelním postavení, ale útočníci mají převahu dva na jednoho (2:1) a druhý obránce vytváří tlak na útočníky zezadu. Od útočících hráčů vyžadujeme přímočare vedení útoku (protiútoku).
Cvičení pro čtyři aktivně zapojené hráče zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky, cvičení kondičně náročné, proto je třeba dbát zásad intervalového zatěžování. Cvičení zvládnou již hráči přípravek.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit hráče řešit situaci dva na dva (2:2) z pozice jak bránících, tak útočících hráčů. Cvičení se zaměřuje na situaci, kdy jeden hráčů je čelem k útočícím hráčům, který dvojici útočníků dobíhá, napadá a dostává pod tlak. Útočící hráči se snaží využít početního přečíslední a akci rychle zakončit.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem je polovina normální hrací plochy
- které je obvykle zúžená na prostor prodlouženého pokutového území
- na brankové čáře je postavena velká branka
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře
(b) 12-18 hráčů do pole
- hráči do pole jsou rozdělení na obránce (žlutí) a útočníky (červení)
- hráči jsou rozestavení podle obrázku:
(a) brankář chytá v brance
(b) jeden z obránců je na půlkruhu před pokutovým územím
(c) druhý obránce je s míčem v kruhu na polovině
(d) dva útočníci s rozestupem asi 15-20 metrů mezi dvěma obránci
- akci stoji v pomyslném obrazci kosočtverce (diamantu)
- akci zahajuje obránce s míčem na polovině hrací plochy
- dává přihrávku zpět na posledního bránícího hráče
- bránící hráč dává prvním dotykem úmyslně nepovedenou přihrávku
- na libovolného útočícího hráče
- po dotyku míče od posledního bránícího hráče začíná bránit i hráč z poloviny
- útočníci se snaží akci 2:1 vyřešit rychle a přímočaře
- v akci se snaží o vstřelení branky
- jeden z obránců brání v čelním postavení
- akci rozehrávající obránce dobíhá dvojici útočníků, která se dostala za jeho záda
- do akce se zapojuje až ve chvíli nepovedené přihrávky
- po skončení akce se vymění všichni hráči (obránci i útočníci)
- ke střídání rolí (obránce x útočník) dochází:
(a) po časovém limitu
(b) po určitém počtu odehraných akcí
(c) po stanoveném počtu odebraných míčů (motivace pro obránce)
Varianty:
- hráči si stále drží své posty (obránci brání, útočnící útočí)
- útočníci mají na zakončení stanovený limit (10,15,20) vteřin
- akci zahajuje brankář přihrávkou (výhoz) na nejbližšího obránce
- hráč na polovině zahajuje akci autovým vhazováním
Pomůcky:
- 1x velká branka
- 14x míč
- 4x mety (kuželky, kloboučky)
- rozlišovací trika (2 barvy)
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.