Sdílejte:
Autorem víkendového článku je trenér Vladan Pražák, který na stránkách trenérského portálu trenink.com pokračuje v článcích zaměřených součinnost a pohyblivost hráčů a dnešním cvičením tak navazuje na dva články
[1]
[2]
z minulého týdne.Dnešní článek má název Součinnost a pohyblivost 3:3+2 nahrávači, je třetím článkem, který volně navazuje na předešlá dvě cvičení zaměřená na součinnost a pohyblivost hráčů v herním prostoru, této série a svou organizací se blíží dříve publikovaným cvičením trenéra Jiřího Formánka s názvy Hra 3+2:3+2 s nahrávači a 3+2 proti 3+1+1 v zónách .
Cvičení je určeno pro starší žáky a dorostenecká mužstva, ale může být zařazeno do tréninkové jednotky dospělých. Cvičení provádíme v hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl herního cvičení: Cílem tohoto herního cvičení je vedle nácviku součinnosti a pohyblivosti hráčů v herním prostoru, také rozvíjet schopnost hráčů udržet míč pod kontrolou při spolupráci s jednotlivými narážeči pod tlakem soupeře na různě velkém prostoru a za proměnlivého postavení bránících a útočících hráčů.
Popis herního cvičení:
- z met vytvoříme herní prostor o rozměrech 30x20m
- v prodloužených sektorech (5m) aktivně spolupracují narážeči
- v hracím prostoru hrají hráči 3:3
- snaží se pomocí kombinace spolu s nahrávači udržet míč pod kontrolou
- hráči při udržení plynulosti spolupráce opakovaným přechodem od jednoho k druhému narážeči
- získávají bodové ohodnocení
- aktivita bránících hráčů přechází z mírné až po plnou obrannou aktivitu za účelem získání míče a přechodu do útočné činnosti
- IZ = 2-3min
Varianty:
- lze upravit herní prostor:
(a) zvětšit 40x30 metrů (kondičně zaměřeno)
(b) zmenšit prostor 25x15 metrů (kontaktní hra, více osobních soubojů)
- počet hráčů uvnitř hrací plochy 4:4 (5:5)
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
- hráči mají omezený počet dotyků ( 1,2,3,...)
- při přihrávce narážeči si hráči mění své role
- narážeč přihrává do protilehlého sektoru druhého narážeče a ten spolupracuje s mužstvem, které bylo v držení míče
{/hidefrom}
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.