Článkem ze čtvrtečního dopoledne na stránkách trenérského portálu trenink.com zakončuje autor a editor tohoto webu Jiří Formánek svůj čtyřdílný seriál článku, kde hlavním mottem byla fráze - v jednoduchosti je síla a lze také dodat i krása a efektivita. Důkazem je dnešní cvičení, které přes svou jednoduchou organizaci a materiální nenáročnost je vysoce produktivní a nabízí soutěživou variantu a rozšíření druhého dílu tohoto seriálu.Název článku popisujícího herní cvičení určeného tentokrát pro tři hráče je 1:1:1 v trojúhelníku na tři doteky a tři branky . Cílem cvičení je zlepšit u hráčů schopnost předvídat situaci, anticipovat, nutný je správný výběr mísa podle pohybu soupeře a samozřejmě ovládání a technika práce s míčem společně s přesnou přihrávkou, respektive schopností číst hru a ve správný okamžik se rozhodnout pro finální přihrávku.
Cvičení je určeno pro všechny věkové kategorie, především pak mládežnické, kde ho zařazujeme především jako náplně hlavní části. U dospělých je obvykle využito jako součást úvodní herní části rozcvičení s míčem.
Cíl herního cvičení: Cílem dnešního jednoduchého herního cvičení je zlepšit u hráčů základní herní činnosti jakou jsou vedení míče, zpracování míče a přihrávání, velice důležitý je správný výběr místa, který přímo souvisí se schopností hráčů anticipovat, číst hru soupeře a zvolit optimální řešení situace. Cvičení vede hráče soutěživou formou k schopnosti správně se rozhodovat i na základě svých technických schopností. Přidáním třetího hráče dochází k zrychlení cvičení a jeho větší variabilitě. Přidané branky slouží k zvýraznění důležitosti schopnosti dát finální přihrávku, pro kterou si hráč musí vytvořit pozici a regovat i na postavení protihráčů.
Popis herního cvičení:
- toto cvičení není náročné na prostor, postačí čtverec 12x12 metrů
- v totmto prostoru je vyznačen trojúhelník
- trojúhelník je rovnostranný o straně 2-6 metrů
- vrcholy trojúhelníku vyznačíme pomocí praporků, možné jsou i mety nebo kloboučky
- v ose každé strany trojúhelníku jsou ve vzdálenosti 5-12 metrů vyznačeny branky
- velkost branky je 0,75 -2 metry
- cvičení je určeno pouze pro tři hráče (A)+(B)+(C)
- hráči jsou barevně odlišení a hrají proti sobě 1:1:1
- jeden z hráčů má míč (A), druhý (B) a třetí (C) jsou bez něj
- úkolem hráče s míčem je libovolně přihrát
- tak aby dráha míče protla dvě pomyslné strany trojúhelníku
- následně mají hráči počet doteků omezen na tři (3)!
- cíle je dát finální přihrávku, tak:
(a) aby ji protihráči nezachytili
(b) a ta skončila v jedné ze dvou soupeřových branek
- čí je která branka se v průběhu hry variabilně mění podle postavení hráčů
- po inkasované brance rozehrává hráč který branku vstřelil
- hráč který míč přijímá musí opět přihrá soupeři přes dvě strany trojúhelníku
- pravidlem však je, že míč nesmí napoprvé přihrát přes stranu, přes kterou míč k němu přišel
- prvním a druhým dotykem si musí připravit pozici pro přihrávku
- a třetím dotekem přihrát přes dvě spojnice
- případně se pokusit o finální přihrávku
- hráči se takto pravidelně střídají
- je povinností dodržovat střídání hráčů A,B,C,A,B,C,A, ...
- hráče je třeba upozornit, že nejde o sílu přihrávku, ale o přesnost a techniku
Varianty:
- mladší hráči mohou mít povoleny i čtyři(4) doteky
- hraje se o počet vstřelených branek
- hráči nemusí hrát povinně na tři doteky, mohou pouze na dva
- stejně tak je možné povolit přihrávat poprvé i přes stranu, přes kterou přišel míč
- každý dotek musí být hrán jinou nohou
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
- po inkasované brance rozehrává hráč který branku ani nevstřelil, ani neinkasoval
- tuto hru je možné hrát i v poměru 1:1
- celé cvičení hráči hrají "slabší nohou"
- alespoň jeden z doteků je "slabší nohou"
- finální přihrávka je stanveným způsobem:
(a) nártem
(b) placírkou
(c) vnější stranou nohy
Pomůcky:
- 3x mety (praporky, kužely, kloboučky)
- 1x míč
- 3x rozlišovací trika (3 barvy 1:1:1)
{/hidefrom}
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.