Sdílejte:
Autor a trenér Jakub Havránek se dnes na stránkách trenérského portálu trenink.com pokusí naše čtenáře přesvědčit o důležitosti nácviku útočné fáze hry nejen podle předem připravených schémat, ale především s variabilním řešením vycházejícím od hráčů. To vše v v základním rozestavení 4:4:2.První část článku s názvem Variabilita v útočných akcí je zaměřena na založení, vedení a zakončení útočné herní situace s důrazem na variabilní řešení této fáze hry. U svěřenců rozvíjíme "herní inteligenci", tvořivost při řešení těchto situací a schopnost odchýlit se od naučených a zažitých vzorců.
Nácvik řešení útočné fáze zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky, obvykle v druhé polovině týdenního tréninkového mikrocyklu. Podobný nácvik je vhodné zařazovat nejen u dospělé kategorie, ale i u mládežnických týmů.
Cíl cvičení:
Cílem tohoto cvičení není prezentace jednoho cvičení - řešení herní situace na založení, vedení a zakončení útočné fáze, ale pouze ukázka, jak lze zorganizovat cvičení, kde všechny úseky děje utkání si určují sami hráči. Tím u hráčů pěstujeme herní inteligenci a jejich tvořivost. Samozřejmě nacvičujeme a zdokonalujeme všechny prvky herního výkonu s důrazem na jednotlivé herní posty. Trenér při tomto cvičení zastává funkci jakéhosi odborného poradce a svým svěřencům předkládá pouze modelové řešení.
Popis organizace cvičení:
- herním prostorem cvičení je celá hrací plocha
- cvičení je určeno pro:
(a) 12 hráčů do pole
(b) 1-2 brankáře
- hráče rozmístíme dle jejich postů:
(a) stopeři v pozicích "A" + "B"
(b) krajní obránci a záložníci v pozicích "C" + "D"
(c) střední defenzivní záložníci v pozici "E"
(d) střední ofenzivní záložníci v pozicích "F" + "G"
(e) hrotový hráči v pozicích "H" + "I"
(f) brankář v brance
- kužely a praporky rozestavíme stejně jako na obrázku
- střední defenzivní záložníci E mají každý míč
- zbytek míčů je u trenéra (druhého brankáře)
- průběh jednotlivých akcí určují sami hráči
Modelové řešení č. (1)
Modelové řešení č. (2) a č. (3)
- útočnou fázi rozehrává (1) trenér přihrávkou na A
- hráč A přihrává (2) na krajního hráče D
- D sklepává (3) míč na 1, 2 dotyky na hráče B
- ten posílá (4) diagonální pas na hráče C
- hráč C navádí (5) míč na praporek
- za zády hráče C nabíhá do tandemu hráč F
- který dostává nahrávku (6) od C
- hráč F po krátkém vedení (7) míče centruje (8a, 8b) do šestnáctky
- hráči H a I nabíhají a zakončují (9a, 9b)
- po zakončení startuje hráč E a po vedení (10) míče střílí (11) ze střední vzdálenosti na branku
Poznámka:
Toto jsou pouze první (druhé a třetí bude následovat v druhém díle článku) příklad řešení modelových akcí, které může trenér předkládat svým svěřencům. Každý trenér jistě vymyslí spoustu dalších řešení, jenž se při utkáních vyskytují. Samozřejmě, že i základní rozestavění hráčů může být jiné, například podle toho jakým systémem družstvo hraje.
Pomůcky:
- 15x míč
- 10x mety (kuželky, kloboučky)
- 2x zapichovací tyče
- 1x velká branka (přenosná)
- rozlišovací trika
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.