TIPY REDAKCE"Před napsáním tohoto seriálu článku jsem se zamýšlel, jakým způsobem podat čtenářům základní principy zónového způsobu bránění. Jedna z variant byla zaměřit se pouze na různé cvičení, jak v tréninkových jednotkách nacvičovat (zdokonalovat) prostorovou obranu," říká v prvním článku roku 2010 trenér Jakub Havránek, který je autorem nejúspěšnějšího článku roku 2009."Pokud jsem se podíval do těchto materiálů nenašel jsem mnoho o nácviku právě zdvojování soupeře v zónové obraně. A proto jsem se na toto téma zaměřil. Zároveň jsem ale přesvědčen o nutnosti chápat tento druh obranné činnosti především jako celek. Jedna činnost plynule navazuje na druhou!" Zdůraznil autor článku Jakub Havránek.
Dnešní první část třídílného seriálu navazuje na článek trenéra Jakuba Havránka s názvem Teorie zónové obrany, který již podle svého názvu přináší teoretické základy pro tyto nácviky.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem tohoto seriálu několika cvičení je nácvik a následně zdokonalování jedné z obranných herních kombinací – kombinace založená na zesíleném obsazení soupeře (konkrétně zdvojení). S tímto nácvikem je dobré začít již v mladších žácích, protože si myslím, že už v této věkové kategorii lze pěstovat základní principy prostorové obrany.
Popis průpravného cvičení:
herním prostorem je 1/2 normální hrací plochy
cvičení je určeno pro:
(a) 4 obránce
(b) 2 středové záložníky
(c) 1 brankáře
(d) 4 útočící hráče
červení hráči se rozmístí v rozestavění 4:2
útočící hráči (modří) zaujmou pozici 4 hráčů soupeře
v integraci do utkání se může jednat např. o středovou řadu soupeře
cvičení zahajuje hráč A
přihrává na hráče B
kterého zdvojuje hráč PSZ (pravý střední záložník) v kooperaci s PO (pravým obráncem)
ostatní bránicí hráči se posouvají směrem k těžišti hry
pozor!!!
to samé platí pro brankář
hráč B zašlápne míč, aby trenér mohl zkontrolovat postavení bránicích hráčů
poté modří hráči obehrávají akci na druhou stranu
kde hráče D zdvojuje LSZ společně s LO
takovýmto způsobem se cvičení neustále opakuje
Varianty:
B a D již míč nezašlapávají, ale snaží se o:
(a) individuální akcí projít obranným blokem 6 hráčů
(b) obehrát souvisle akci na druhou stranu
toto klade na bránicí tým vyšší nároky na rychlost posunů
praktikujeme u vyspělejších týmů
kteří mají tyto základy již zažité
Pomůcky:
5x míč
rozlišovací trika (2 barvy)
Herní cvičení: Posuny a výstupy obranné formace
Cílem dnešního cvičení je nácvik organizace obranné řady s principy zónového systému bránění. Jedná se kombinace založené na vzájemném zajištění, přebírání hráčů a prvky jako jsou posuny obránců do těžiště hry a výstupy obránců na hráče s míčem. Nesmíme zapomenout ani na útočící hráče, protože při tomto cvičení zdokonalují udržení míče pomocí kombinačního řešení a hlavně rychlé otočení těžiště hry ze silné na slabou stranu, které je velice důležité při správném a rychlém posunování soupeře.
Herní trénink: Nácvik zónové obrany
Cílem dnešního cvičení je nácvik (učení) a zdokonalení obranného herního systému – zónová obrana. Důraz je kladen na posuny obranného bloku a presink v útočné (varianta číslo 1) a střední zóně (varianta číslo 2).
Průpravná hra: Kombinuj a prosaď se proti obrannému bloku
Cílem této průpravné hry je zlepšit týmovou spolupráci a kombinaci u hráčů, kteří útočí na velkou branku, zlepšovat se ve střelbě ze střední vzdálenosti a prosazovat se proti zformované a kompaktní obraně soupeře. Mužstvo bránící velkou branku s brankářem naopak zlepšuje obranné chování celého bloku hráčů, vzájemné zajišťování a především rychlý a konstruktivní přechod do rychlého protiútoku.
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.